Varná nádoba

Při úvahách, jaký typ varné nádoby použít jsem zvažoval několik alternativ. (zavařovací elektrický hrnec, nerezový hrnec, nerezový KEG) Nakonec jsem se přiklonil k variantě KEG, nejenom pro varnou nádobu. Úvaha vycházela původně z možnosti používat samostatný ohřev (vařič) pro několik nádob bez nutnosti čerpání.

p1070220x

Vlastní výroba začala vyříznutím horního otvoru úhlovou bruskou, operace překvapivě jednoduchá  i otvor se tvářil jako kulatě souměrný. Dále dle spodního švu bylo odříznuto, opět flexou, původní dno. Nově bylo přivařeno rovné nerezové dno o tl. 5mm. Těsně nad tímto dnem byl ve stěně vystružen otvor pro přivaření nerezového návarku  dimenze 1´´ , do kterého byl natočen přes těsnící teflonovou pásku vypouštěcí kulový kohout opět dimenze 1´´.  Bylo hotovo – zdánlivě. Leštění, čištění a ostatní doladˇovací operace jistě času nepřidají.

Poté došlo k nákresům a k výrobě samostatného tříplotýnkového  vařiče. Na rám byl použit ocelový plech a tři ks varných plotýnek o příkonu 1,5kW na tepelný zdroj tj celkem 4,5kW. Řízení celkového příkonu se předpokládalo ručně pomocí přepínání odporových sekcí  ploten pomocí sporákových přepínačů.

Po topné zkoušce s 5o l vody ve varné nádobě, ale tento koncept vzal za své, neboť  i přes zdánlivou vzájemnou rovinnost plotýnek nedocházelo k  předání většiny tepelné energie do dna varné nádoby, ale k odrazu a přehřátí plotýnek a rámu vařiče včetně elektrických rozvodů. (Nakonec,  dráty odkáply.)

 

p1070216x

Začal jsem přemýšlet znovu, čím nádobu ohřívat. Koketoval jsem i s myšlenkou na propan butan, tu jsem nakonec opustil a soustředil se na elektroohřev. Plotýnky pokus s vařičem přežily, tak jsem se rozhodl je použít v trochu jiné variantě a to napevno. Rozměřil jsem umístění pomocných nerezových šroubů a držáků,  umístění svorkovnice a šlo se vařit. Musely být také přidány nohy, kryt a spodní víko jako ochrana proti nebezpečnému dotyku. Po zkušenosti s první variantou vařiče jsem ještě volný prostor mezi plotýnkani vylil šamotovou hmotou na vyzdívky kotlů pro zmenšení zpětného vyzařování a doizoloval několika vrstvami skelné tkaniny. Vlastní elektrické zapojení bylo provedeno připojením ma třífázový přívod, každá plotna samostatně. Po dalším zkušebním varu vody, který již byl i s opakováním úspěšný bylo možno přistoupit k izolaci varné nádoby. Byla použita 70cm široká hliníková folie s izolací původně určená jako odrazná folie za radiátory. Spojena je v zadní části nádoby samolepící textilní lakovanou páskou.

p1070513x p1070517x

Řízení příkonu varné nádoby je realizováno pomocí programu Brauanlage http://www.bierseidla.de/cms/content/category/4/55/88/ s připojením přes interface paralelního portu a snímání teploty s 1-wireovým čidlem DS18S20 s připojením přes seriový port. Vlastní výkonové řízení je osazeno výkonovým polovodičovým relé 3*20A. Atypickým prvkem je použití cyklovací funkce uvedeného programu původně určenou pro řízení míchání, kterou využívám jako PWM (pulsně šířkový modulátor) pro řízení velikosti příkonu vyhřívání s ohledem na objem ohřívané náplně  a požadovaný gradient teploty. Viz schema:  regulace-kotle

Nevýhodou řešení se třemi masivními plotnami a tlustým dnem je velká tepelná setrvačnost, ale lze ji po několika testech dobře předvídat  a pomocí PWM řízení zvládat.

4 lidem se článek líbí.
 

Klíčová slova:

Komentáře: 6

Přidat odpověď »

 
  • avatar
    Tomáš

    Zdravím, přemýšlím nad podobným konceptem, nejspíš s použitím hrnců, ale rozhoduju se elektrika x plyn. Před chmelovarem tam máš zhruba kolik díla? 40l? Nemá těch 4,5 kW problém s přivedením do varu?

    díky

     
     
     
  • avatar
    Francek

    Před chmelovarem je tam skutečně maximálně 40l, většinou méně, cca 36l, lépe zvládám prudký var při chmelovaru bez dohledu. Teplotní gradient soustavy při zateplení 2x folií za radiátory je 1,25°C při maximálním příkonu 4,5kW a náplni 40l.

     
     
     
  • avatar
    JS_JS

    Dobrý den mám problém který nemohu vyřešit a proto prosím o pomoc

    jedná se o program Brauanlage_V4.3 který mě přiměření vždy nad hodnotou 99°C většinou 99,46°C vypíše chybu teplota nemohla být znovu vzorkováná zkoušel jsem všechno možný od přeinstalace programu Brauanlage_V4.3 až po přepájení kontaktů na teplotním čidle ds18s20 proto prosím o každou radu

    Jaroslav Skúpý

     
     
     
  • avatar
    Francek

    Zdravím,
    i já řešil podobný problem, ale tuto hlášku jsem dostal již při nižší teplotě než Vy. Já měl vyrobeny dvě čidla s DS 18S20 a podařilo se mi ten problém odstranit záměnou čidel a pasivního převodníku. Jinak na cizích www doporučují udělat samostatné napájení. Stránky jsem už zapomněl, ale asi to bylo na Hobbybrauer.de. Mají tam vyhledávač.

     
     
     
  • avatar
    Martin

    dobrý den,

    předem Vám chci říct, že ste mochr asi na všechno-máte to vychytané. Chcu se Vás, jako odborníka, zeptat na pár věcí.
    - Chci si taky udělat varnu z KEG sudu ale polovodičové relé a interfaky portu či co je pro mně španělská vesnice. Neporadíte mi něco, jak vyřešit ohřev nádoby- rukama dělat umím, vybavení na nerez ,mám, ale programování a složitější elektrika je na mně moc. Asi bude pro mně nejlepší dvouplášťová nádoba s el.spirálama. Uvažuju ale, že bych udělal dvouplášťové jen obvody, Dno jednoplášťové, abych mohl namontovat výpustní kohout a případně i míchadlo zespod, jako má varna HAD. Myslíte, že by to ohřívání topnámi spirálami po obvodu hrnce fungovalo dobře?

    děkuji za pomoc.

    Martin

     
     
     
  • avatar
    Francek

    Zdravím,
    k zaslaným dotazům ohledně varné nádoby. Dvouplášť, by asi fungoval, ale na dobrý var cca 35 l při chmelovaru je třeba asi 4-4,5kW příkonu (tj max. množství mladiny do KEGU, aby to i při hlídání mockrát nepřeteklo). 4,5kW by se rozdělilo na tři fáze po 1,5kW tělesech a tyto tělesa by se musela asi dát svisle do meziprostoru (pláště) a to ze dna. Tato tělesa mají závit M48 a to by vyžadovalo meziprostor široký cca 10cm. A tím byste musel mít k ohřívání dalších 43l vody při potopených tělesech do výše 30cm.To vidím nereálné. Přitom by se to ještě špatně regulovalo, protože by systém měl velkou tepelnou setrvačnost. To bych asi na tuto úptavu KEG nepoužil, protože při těchto úpravách by z něho nic nezbylo…. Spodní míchání je jistě elegantní, ale problemy s utěsněním a vestavění do relativně slabého dna, nutnost vysokých nohou ev. nějakého stojanu jej pro amaterskou stavbu, alespoň z mého pohledu diskvalifikují. Já podle nynějších zkušeností, bych asi šel do ohřevu propanem s průmyslovým hořákem. Dobrá regulace, malá tepelná setrvačnost, malé úpravy na KEGu. Na ruční vaření myslím ideální.

    S pozdravem

    Francek