Hroznějovice – Paluba

Legenda praví

Přijedeš do Hrrroznějovic, nejlépe ve dvě hodiny v noci a později, zatlučeš na dveře jediného stavení, kde poblikává světélko. Dveře se rozlítnou a místní "originál", který nikdy nespí tě pozve dál na palubu na pivko i ostatní hospodské specialitky...

První dojem

Tady nebudeme zklamáni..

Report

Na den dětí jsme si udělali výlet (o tom co si udělal Majkl, než jsme jeli, zase někdy příště), na kterém Majkl zemřel jednou a jednou málem jeho kolo. Málo z nás znalo přesnou cestu, na tož výškový profil tratě. Na konec se ukázalo, že Tour de France má méně vrchařskejch prémií než cesta do Hroznějovic. Ale pohled, kterej na nás čekal, stál za to. Malebné vysokohorské prostředí okolo hospody nás přivádělo k němému úžasu. Pouze NodGi stále rozdejchával ten řídkej vzduch. Usedli jsme ke stolku na zahrádce se slunečníkem, jehož výška vyhovovala především půlčíkům (Yce, Majkl, Pawev). Když v tom se objevila bílá škoda 120 s podezřelým tuningem. No nic, šli jsme pro pivko. Jako každá správná vesnická hospa i tato měla svojí stálou posádku (pronic za nic se to tu nejmenuje Paluba), která když uzřela náš digitální fotoaparát, do nekonečna vyžadovala focení ve všech možných i nemožných pozicích slovy “…vyfoť si ještě tohodle – to je místní originál”. A vskutku. Byl tam i “On”. Objednal jsem pět piv a co bylo horší i zaplatil. Yce prones: “tady je víc lidí než v Tejně” na což Pawev přitakává: “to si pyš!” (on je drsňák, tak píše všude tvrdý i ). Byla tam fakt hustá atmosféra, tak jsme radši vypadli ven. Nodži upravil slunečník pro lidi a začala pitka.V průběhu prvního piva si Majkl začal stěžovat, že ta cesta byla krátká a pořád z kopce (později se ukázalo , že to bylo v důsledku vysokohorské nemoci, trošičku blouznil). Řek (žádní cizinci tam nebyli) sem mu ať si nechá zajít chuť ject zpátky přes Hlubokou a raději ten jeho šrot hodí tam kam patří a jak řekli, tak udělali *. A přijela další bílá škodovka, která poté co nás spatřila okamžitě ojela s mohutným odhrabem. Fidži stále vydejchává, ale pár cigárek stihnul. Já sem se ozval: “tak co? Dáme utopence?” a dal jsem si tláču. Nodži si dal utopence a namítal, že už přestane degustovat. A přišla glosa : “Ne, ne, to musíš! Ušili jsme si na sebe bič, ale my to vydržíme!”. Při těch duchaplnejch slovech sem se zakuckal a všem hned bylo jasný, kdo mi tlačenku nepřál (pro ty co ho neznaji, byl to Majkl). Nad jídlem došla řeč až na výhody polykání slin při jízdě na kole, protože flusáním si přerušuješ dech. Fidži už dodejchal, chudák Fidži, mrtvej Etna. Jeho poslední slova zněla: “Ne, že to ……” v tom Pawev vylejvá pivo “….vyleješ!” A opravdu hroznému pohledu na tu spoušť podlehl. Na jeho počest sme si došli pro další pivka. Další bílá škodovka se prohnala kolem nás a zmizela v oblacích prachu ( ten tam nebyl). Pawevovi se z tý hrozný představy udělalo nevolno a radši odešel na záchod. a vrátil se slovy: ” Záchody jako v Hiltonu.” ne že by tam snad někdy byl, na tož blil. Začali jsme vidět čím dál víc bílejch škodovek tak nastal čas ject domu ( to ještě kromě mně nikdo netušil, že pojedeme zkratkou :-) . Nodži začal dejchat. Huráááááááá a vyrazili sme a ještě dlouho poté jsme doráželi.

<<pozn. Klimas: A cesta zkratkou byla skutečně zajímavá. Již při odbočování na ni mě Pavew lišácky předjížděl na svém silničním speciálu zprava příkopem s výkřiky: Pozoooor uááááááíííííííooooo, brzdí mi to trrrošičku míň. A zastavil se smrtí v očích o 15 metrů dál, skoro už na paloučku v lese… Nodži prozměnu urval na svém Pažoutu brzdu celou… Nemá holt v těch prackách žádnej cit ;) . Mno prostě cesta skopce do skopce. (ten tam taky nebyl) Občas jsme se neohroženě pustili i do takových kopců, že Pavew po chvíli zápasení se svejma činelama, který má místo předního tácu prohlásil doslova: “…tak na to seru a kolo potupně ved. Tak takový to bylo.

Zapsal C.or.NY

Revize 11.4.2004

Závěrečné hodnocení

Samsung 10 tradičně za 11, tradičně kvalitní. Jídno netradičně nekvalitní. Utopený nebrat, tyčky brát, cesta není zrovna pro rodinné výlety po rovince... POZOR NA BÍLOU ŠKODOVKU!

Otázky a otazniky

Bonusy

Tagy:

14 odpovědí u “Hroznějovice – Paluba”

  1. Kluk jak buk 10.06.2003 v 22:10 #

    Fidggi stále vydejchává ;)
    Doktore, neměl bys chleba?

  2. Kluk od kasáren 10.06.2003 v 22:40 #

    A něco z ICQ diskuse:
    Nodgi: Tak na to čučim a chechtám se tady až se mamina divi, co se děje? Ta tvoje poznámka u Hroznějovic je delikátní :)
    Yce: tam až dočte pavew, tak si udělá činel ze mně : )))
    Nodgi: Myslíš? To ne, jen budeme muset přibrat, někoho, kdo jezdí na bubnu a guitářé a bude tu new kapela :)
    Yce: a bude se jmenovat Tlačenki (podle vzoru Holki) : )))

  3. Pavker 11.06.2003 v 13:53 #

    Ta mapa je maximálně A4 !!!!

  4. Pavker 11.06.2003 v 15:06 #

    Majkl si skládal tu svojí skládačku, než jsme jeli, aby bylo všem vše jasný. A chleba nemam!

  5. Kluk od kasáren 11.06.2003 v 21:34 #

    Ok, možná je ta mapa A4. Akorát, aby se vešla do A4kovýho scanneru, tak se musí 2x překládat na půlku. (DOKTORUM NIKDY NEODPORUJTE – JSOU NEBEZPEČNÝ!)

  6. Doctor 12.06.2003 v 12:58 #

    Máš malej skenr a chceš se hojit na doktorech!!! Tak to ne chlepečku od kasáren. S novým kolenem se rozluč :-))) )

  7. Kluk od kasáren 13.06.2003 v 15:02 #

    Shit. Doktorský sou na mně domluvený ;)

  8. Pajda 13.04.2004 v 10:34 #

    Revize č. 235. Revizní den 11.4.2004 – Oranž neděle. Nebo zelená středa? Černej pátek? Nebo Černej Otto?.. >> no toto..

    Zápis:
    Revizní kontrola kvality byla provedena neohlášeně a vyprovokoval jí v podstatě majitel, průvodce a pokladní (Krkovička – kupec a sedlák v jedné osobě) automobilovýho můzea z Pořežan. Přestože je hospoda i v Pořežanech, vůbec se o ní nezmínil a rovnou nás poslal, ač jsme se neptali!!! na Palubu do Hroznějovic.. Na druhou stranu nás taky moh s kamennou tváři poslat do.. dDO TEJNA!

    Že se vracím k tomu muzeu – nejvíc mě tam osobně zaujala jedna černá čičina.. Bruggiho jeden naháč (rozuměj Tatrovka neokapotovaná, ne průvodce..) a Pavew? Ten byl doslova v tranzu z hudebního výběru Krkovičky.. mmmcaca mmcaca hity z Esa – sejdeme se na Vlachovce 37. Jeho nejoblíbenější.

    Že se vracím k těm Hroznějouc – blížíme se k místu činu a hle! Před vchodem zaparkovaná bílá škodovka!! Kruh se uzavírá.. Před lokálem zaznamenáváme změnu – zmizela halda šrotu, i s Majklovo kolem.. (že by si to odvez Krkovička do svýho muzea?) Zahrádková sezóna se zde ještě nerožšoupla, ale není divu. Toť vše ke změnám. Vcházíme dovnitř. Potemnělá atmosféra v pořádku. Jako otrlí a otrkaní členové komitét neváháme a odvažujeme se až do hloubi místního podniku – tam co jsme se minule ani neodvážili nahlédnout! natož tam provést fotodokumentaci.. Vrchní: „co si dáte? – tři pivka?“ Komtét: „ne, on řídí..“ Vrchní: „takže tři?“..

    Král větráků – to jest já, jsem si poručil colu. Vrchní říká: „ máme colu a žlutou.“ Tak si dávám žlutou. Ovšem teď pozor! Dost jsem vyvalil voči, když mi skutečně přines žlutou – a né tak ledajakou, ale pravou, původní žlutou jménem „Oranž“ – ale zavřenou!!! ..A o stůl přede mnou cinknul otvírákem.. píšu tři kladné bodíky za originalitu. To se mi ještě věru za můj dlouhý život nestalo a pochybuju, že se mi to ještě někdy poštěstí. Ale to již připisujeme další nasbírané bodíky za tyčky bukový makový táákhle dlouhý, který nám zatím nabídli pouze v Neznašově – U Vlka. Ještě měli křupky a brambůrky, s díky jsme odmítli. Pivko bylo dle mlaskání Bruggiho & Pa’la zcela v pořádku. Bruggi dokonce navrhoval, že tam zůstaneme až do pozdního večera, přestože bylo teprve odpoledne, lehce po druhé. Na Palubě bylo ovšem narváno. Věkový rozptyl přítomných aboriginců 12 – 65.

    Žlutá za vosum. Tyčky makový bukový, táákhle dlouhý a tlustý za dvanáct. Pivko mám dojem dvanáct vočí, ale nejsem si šur, páč sem ho neměl..

    Konec zápisu kontrolní revize
    Zaspal: Corny

  9. Pavew 13.04.2004 v 10:51 #

    Zdražování se nevyhnulo ani tomu bohem zapomenutému koutu jižních čech. Pivko nám podražilo až na 15,- A ptáte se jak si to pomatuju? No je to jednoduché 15+15+8+12=50,- což byla celá útrata.

  10. Von Alz Heimer 13.04.2004 v 10:58 #

    Jojoj, chtěl jsem napsat patnáct, ale pak jsem se referenčně koukal, kolik stálo minule a u dvanáctky nic nebylo.. Tak si říkám – hmm, asi měli dvanáctku za patnáct. A napsal sem dvanáct. To je logiš, ne? ;)

  11. Corny 13.04.2004 v 17:17 #

    Škoda, že sem tam nebyl. Tyčinky dlouhý a makový je zlatej standard TdB, kterého se nevšude dostává v množstvím větším než by sme si přáli.

  12. Pavker 29.06.2004 v 11:01 #

    Dne 27.6. 2004 proběhla revize…. vše při starém a to je dobře :) Tlečenky za 25 vočí bylo asi půl kila, chleba nepřeberně a tyčky dlouhý makový taky měli. K čaji se servírovala citronka a cukrů dle libosti. Nevím, jestli to byla náhoda nebo nás někdo čekal, ale koberec(tzv. běhoun)začínal od krajnice vozovky, šel přes chodník, zápraží a verandu až k barovýmu pultu. Za to by se nemuseli stydět ani na Žofíně. P.S. jedna věc se přecejenom změnila. Na záchodech je u umyvadel obsluha vody nohou, jako ve vlaku!

  13. Kecka 18.07.2009 v 19:36 #

    Hej hola, nové info z Hroznějovic, Paluba roząířena, nová milá hostinská, ZONka vąech barev za 10 Kč, Kozlík, Gábina za 15 Kč… Velký výběr jídel od párečků přes bramboráčky aľ po řízečky a daląí dobrůtky, vąechno za supr ceny…Navrhuju co nejdřív udělat revizi! :-)

  14. Pavker 31.05.2015 v 18:03 #

    TdB – osamělá jízda

    31.5.2015 v 18:03 jsem napsal tuhle zprávu: Co si dát etapu v sobotu 6.6. TdB oldschool. Radši víc bier než tour. A odesláno na adresy Král větráků, Záhadolog a italský hřebec Bruggi.

    Odpověď přišla celkem rychle od Pavewa, ale moc mě nepotěšila: V Plzni je Metalfest budou tam všichni a bude tam dokonce i plzeňák Majkl. Tak přijeď. Dost lákavá nabídka, chvilku jsem o tom uvažoval a potom jsem zavítal na stránky toho megafestu pro tvrdý kluci bukové makové. V programu cca 54 kapel a z toho jsem znal 2 podle názvu bez hlubších znalostí songů natož textů, stejně jsem ještě malou chvilku váhal jestli nevyrazit na dalekou cestu do města, kde mají největší kostel (dle Majkla). Kouknul jsem na galerii z minulého ročníku a bylo jasno, tam se nehodim – nemám vysoký kožený boty, nemám tolik černýho oblečení, nemám tetování, nemám barvy na šperkovačku kolem očí k vytvoření tvrďáckýho ksichtu, nemám řetězy a obojek a hlavně neumim zpívat ten blicí zvuk :)
    Druhý odpověděl Král větráků 20.6. super akce TdB pro veřejnost, kterou pořádá Karel za podpory dotací z ojrofondu a podpory ekologického cestování ČEZ. Přečet jsem si pozvánku na akci a jedním z bodů bylo zákaz konzumace alkoholu během jízdy – TdP (Tour de Prohibice), což by ani tak nevadilo snad by se dalo v koutku tajně jedno ajskafíčkový pivko od Lipana z Dražíče vypít a tím se navrátit do mladých rebelský let. Ale bohužel ten den mám službu a musím se věnovat zdravovědám.

    Přišel den 6.6. děti u babičky a drahá polovička Corny brusinková si vyrazila na víkendovou dámskou jízdu, tak jsem neváhal využít situaci a vzal z chalupy starou dobrou Rockmašinu a vyrazil na TdB osamělého jezdce směr hospůdka, kde to bylo poprvé a moc krásné – Purkarec.
    9:55 jsem stál před hopspodou U Janátů, bohužel ještě zavřeno, tak jsem zamáčknul nostalgickou slzu napsal online zpravodajství o situaci Pavewovi a vyrazil dál. Na návsi bylo ještě několik dalších podniků, ale tyhle upgrady bez žlábků na záchodech není nic pro mě, tak jsem frčel vstříc dalším kilometrům.

    Kolem Karlova hrádku ( Bruggi to má rozestavěný na více frontách – trochu se ti to Karlíku tady už bortí) ostrou zatáčkou (později jsem se dozvěděl od Martina, že se tu všichni alespoň jednou vysekali, tak možná příště). Krásnou cestou kolem hlubockých obor k sídlu poraženého prezidentského kandidáta. Cesta ve stínu lesa nahoru a dolu pěkně ubíhala. Hlubokou jsme prosvištěl bez zbytečného zrdžování a přibližoval se k Lihovaru Poněšice – z dálky jsem viděl Platan slunečník sklopen a to nevěštilo nic dobrého, zavřeno. Na autobusové zastávce Líšnice rozcestí jsem chvilku odfrknul, metrové pavučiny vypovídaly o omezní spojů ČSAD a odlivu vesničanů do měst. Dál jsem se skrze hradbu alergenů padajících z topolové aleje (nedoporučuji vdechovat ty bílé hajzlíky, špatně se vykašlávaji) dostal do Kostelce – taky zavřeno, ve cca 30st.C před polednem nemilá informace.
    V hlavě mi svitla poslední naděje. Hroznějovice a místní Paluba mě zachrání od kolapsu z dehydratace. A taky že jo.

    Místní hospoda se již delší dobu nejmenuje Paluba, ale U Klomfarů. Jména jsou vedlejší, hlavně že mají otevřeno. Není změna jen jména, ale přibyla velká zastřešená terasa. Došel jsem si pro pivko dovnitř, útulno, čisto, obsluha příjemná a šel jsem si sednout ven. Zde se připravovala velká akce, stoly a lavice se tahaly ze stodol a oprašoval roky starej prach (když už jsem to nakousnul, Honza se u nás v Písku zastavil před nedávnou dobou i s rodinkou. Vypadal spokojeně, tak ať se mu daří tam za velkou louží). Sednul jsem si stranou a pozoroval cože za akci to tu dnes bude. Pivečko chutnalo znamenitě, ono aby taky ne v aktuálním stavu hydratace by chutnalo asi každý. Seděl jsem klidně, vychnutnával každý doušek piva a najednou „Pavle proč sedíš tak na samotce?“ zaznělo od servírky. Voči na vrch hlavy, koukám jako blázen, že by mě tu někdo znal, když jsem tu nebyl od 27.6.2004 (dle záznamů v TdB ten den proběhla revize). Ne, to je fyzikálně nemožné a vysvětlení přišlo v zápětí, když servírka přišla blíž „Jé já jsem si zapomněla brejle, já si vás spletla s místním Pavlem (asi taky fešák, poznámka autora), tak se nezlobte.“ nevadí, plyně jsem navázal konverzaci. Víte já už tady hodně dlouho nebyl, ale nejmenovalo se to tady dříve Paluba?

    Počkejte a trochu se začala hrabat ve vzpomínkách, Paluba, Paluba si drmolila – jo děda tomu tady tak říkal a v tom se od stolu, kde probíhala živá diskuze místních před večerní slavností, otočil malej chlapík a s nostalgií v obličeji a spokojeným úsměvem pokýval hlavou a já hned poznal, že to je původní vrchní. Dle dnešního názvu hostince asi starej Klomfar.
    Pawev, znalec místních poměrů, mi odepsal SMS s doporučením: pořádně se napij, pak už na pivo nenarazíš až do Tejna. Poslech jsem.

    Po doplnění tekutin se mi zlepšil i zrak a já si všimnul, že u vedlejšího stolu leží něco asi metr velké zabalené v prostěradle a pod stůl z hadru prokapává krev. Vražda liliputů! Pozor s výškou pod 150cm jsem nikdo raději nejezděte! Nakonec se vše vysvětlilo, bylo to selátko připravené na večerní grilování k příležitosti country koncertu – jméno kapely se mi nepodařilo zjistit, ale podle příprav minimáně Lunáčkovci nebo snad sám Wabi?

    Tak do toho šlápni ….
    Do Tejna jsem opravdu na pivo už nenarazil.

Přidat komentář

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.