Legenda praví

V Kostelci mají v neděli zavřeno.

První dojem

1. Zavřeno je nadosmrti.. 2. Hle, další hospoda je opodál!

Report

Kostelec – Hospůdka Na návsi

Výprava, do vsi s největšim kostelem v ČR začala asi následovně (no možná není nejvyšší, ale to by nám musel potvrdit Majkl)
Původně naše kroky (šlapy do pedálů) měly směřovat směrem Malešice. Nicméně tým TdB posílený o dobře známou sousedku pyromanku vyrazil takřka opačným směrem, např. z důvodu šikovně umístěného pit-stopu zhruba v polovině cesty. Druhým z důvodů bylo také doplnění zásob RUMu u Pavewa na chatě :)

Start se jako vždy opozdil oproti plánu a to třeba také proto, že Karel musel koupit film do foťáku !!! V dnešní době věc nevídaná. Lehce před pátou jsme vyrazili a po telefonu navedli gulážového Standu na naši stopu. Vyrážel se zpožděním aby nám moc neujížděl. První zastávka u plynového potrubí netrvala dlouho a tak nás čekala vrchařská prémie nad Hněvkovicemi. Tady přišla na řadu zkratka lesem.

Dále na lesní odbočce zatímco zbytek výpravy čekal na mou maličkost, odnesl jsem drahocenný náklad na chatu a odměnou mi byla orosená Plznička!!! Bodla!!!

Zkratka byla sice krátká, ale náročná. (Jako všechny zkratky). S těžkým srdcem jsme projeli kolem Paluby v Hroznějovicích. Následovalo foto s Temelínem. Těsně před Kostelcem nás začal svým zvonem vítat zdejší kostel, podle kterého se Kostelec jmenuje. Lenka pohotově zareagovala: „Někomu zvoní mobil !!!“ (zajímavý druh kostelního vyzvánění, ve skvělé kvalitě a hlasitosti, třebaže trošku zastaralý, používá se několik set let, pozn. autora)

V Kostelci jsme se začali shánět po hospodě, ve které bývalo v neděli zavřeno a nenašli jsme žádnou známku toho, že by tam kdy nějaké podobné zařízení bylo. Pomohla rada místního chasníka: „Hospoda? Jo ta je na návsi, zrovna tam taky jdu“. No a bylo jasno.
Hospoda na návsi byla vystavěna v tradičním komunistickém stylu, pravděpodobně to bývala dříve samoobsluha, i když sál za nálevnou je nějaký podezřelý a o hospodu se zde mohlo jednat odjakživa.
Pivko jsme byli nuceni si dát před hospodou na terásce, protože takhle v sobotu kolem šesté bývá v Kostelci hospoda úplně natřískaná. Obzvláště pokud se chystá vesnická zábava. To vám pak ani jídlo nechtějí udělat, protože mají strašný fofr. Na naše naléhání nám ovšem utopence vylovili a nakonec i klobásky by ohřáli, ale prý jen ve vodě, tak jsme tedy dali ty utopené. Chuťově spíše průměr. Klasika s octem a cibulí, neurazila ale také nenadchla. Velikost utopence a uleženost by mohla být větší.
Hospoda útulná, poměrně rozlehlá, různými sportovními trofejemi vyzdobená byla nepochopitelně téměř plná. Za barem (čtete dobře, za barem) točili pivko dvě kočky a zřejmě majitel hospody. Zda je toto normální stav, nebo je obsluha posílena kvůli již zmíněné akci se můžeme jenom dohadovat. Hospoda v barovém stylu nás překvapila ale rozhodně v pozitivním smyslu a to i přes to, že chovám k barovým nálevnám odpor.
Pivko povedené. Desítka bez chyby. Ochutnali jsme raději hned dvě, aby to nebyla náhoda. Standa dorazil po prvním, ale bez problémů nás stačil dohnat.

I navzdory tomu, že jsme se do hospody takřka nevešli, nechybí detailní špionážní foto interiéru. Karel se nerozpakoval použít svůj klasický fotoaparát na film a dokázal ulovit více než jeden snímek.
Věřím, že se ještě na nějaké to pivo zastavíme, třeba po cestě do vzdálenějších hospod v tomto regionu jako jsou Poněšice, Dobřejovice, nebo dokonce hospoda na Hluboké, kde točí proslulá Černochova sestřenice.

Karel ještě před odjezdem stačil nasrat majitele hospody a to když na ceduli před hospodou přepsal nápis „venku bez obsluhy“ na „venku obsluha bez“. K tomu aby dostal lepana přes celou hubu moc nechybělo 
Na cestu zpět jsme vyrazili dobře naladěni s vědomím, že ještě hladinku doplníme v Týně na Pavláčce. Po cestě jsme si ještě stačili vzdychnout při průjezdu kolem Paluby v Hroznějovicích a do Týna dorazili od Hlinek, kde jsme zanechali Lenku a která nám slíbila, že se na Pavláčce zajisté objeví. Dvě piva a panáky v příjemné hospodě u mostu jsme zvládli i přes to, že jsme po oškubání Standy stačili dát v „číně“ večeři a dvě Plzně.
Román napsal: Král větráků

Závěrečné hodnocení

Suma sumárum:

Vypečená hospoda, dobré pivo.

Škoda jen, že nefunguje i původní hospa u kostela, musel to být bonbónek.




Otázky a otazníky

Otevřou ještě někdy starou hospodu u kostela?

Co to Lenka pořád pálí a co za exhalace dýchá, že si plete zvonění zvonu v kostele se zvoněním mobilu?




Bonusy



8 odpovědí na “Kostelec – Hospůdka Na návsi”

  1. Lets síí da pikča…

    Vysvětlení: V neděli v autobuse, cestou na plavání do Budějovic, jsme v žetu Martinovi doporučovali že s tou jeho pochroumanou haxnou může hrát tak akorát sledge hokej a co jsem nenašel v novinách ještě týž den… ON už ho dávno hraje a ani se nám nepochlubil !!!

  2. Pozor pozor, v Kostelci byl objeven fajnový bufítek v Nýdrlanďáckým kempu! Ceny lidové, posezení příjemné :D

    Jede se tam okolo hospody dolů směrem k řece a u velkého stromu cestou doprava a tam už uvidíte šnečí farmu přívěsovou :D

  3. Jééé.. Já si tajně přepisuju svý jméno pod reporty, aby to vypadalo, že jsem jich napsal nejvíc, ono to tu tři roky vydrží a.. a kecka Štěpánka to vykecne :D

    Náhodou jsem tu moh bejt ještě dřív než vznik výše uvedený report, to jsme tehdá jen o tři dny nestihli původní “horní” hostinec, dnes již navždy pohřbený a když jsme se ptali, jestli je tam ještě jiná hospoda, otrávený (bývalý) hostinský nám doslova říkal “jóó, možná na návsi, ale…”, řek to tak, že jsme se domnívali, že si z nás dělá prču a tak jsme na náves nedojeli : )))

    ——————————-

    Nedělní “kontrolní den” byl super, malé, lehko smazatelné plus píšu za zodpovědně vzatý křest a za vynález Kecky s velkým K: “vy si neleháte? když se jede někam na výlet, tak se přece musí po cestě někde poležet…”. Zkratka vedla přes Jaroslavice (R.I.P), z nichž hrrrozný kopec do Hrrroznějovic všichni zodpovědně vyšlápli, neKecám :D a již víme, odkud přijel ten, který dal Hroznějovicím název.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.