Legenda praví

To se nedá strefit, aby tu měli otevřeno, ale někdy tam mívají zábavy..

První dojem

Venku nikdo, uvnitř všichni!

Report

Litoradlice – Sál

Poslední dobou se rozmohl takový jeden nešvar. Na etapy se celkem jezdí, ale reporty se nepíšou. Takže jsem se rozhodl napsat zápis z cesty do Litoradlic, který měla mimochodem napsat už dávno Táňa. A také tak trochu z toho důvodu, aby se svět dozvěděl o mém novém cyklovybavení.

Kdosi, snad Martin s Nogim, si při cyklovýletě všimnuli, že Litoradlicích se má konat zábava. Jelikož tu hospoda nebývá normálně otevřena, museli jsme využít situace a hospodu probádat. Zábavy se jak známo pořádají večer a tak jsme vyráželi v pokročilou odpolední hodinu. Vzali jsme to pěkně přes přehradu, přes velkou louži (dnes už ne tak velkou, protože jí někdo aktivní vysušil) a po panelce přímo do Litoradlic. Dojeli jsme téměř za šera. Vzhledem k tomu, že červenec byl celkem deštivý, tak před hospodou nebyla ani noha. Zato vevnitř, to bylo jiné kafe. Narváno k prasknutí a zezadu sálu se ozývala pravá vesnická kapela. Karel hned zapátral pohledem a řekl: „Mohla by tu být teta“, načež jsme si všichni objednali pivo, jak jinak.
Se psaním piv na lístek a následnou jeho konzumací před hospodou, nebyl problém. Dokonce nás nechali nadepsat si lístek jménem TOURdeBIER, čemuž se později mnozí místní podivovali. Sedli jsme si s pivsonama ven, protože už nepršelo a na rozdíl od hospody se dalo venku dýchat. Pivo bylo i přes velmi občasnou otevírací dobu hospody velmi dobré a slušně do nás mizelo.

Po setmění došlo na první test mojí nejen–cyklolucerničky. Se zjištěním, že svítí nejlíp ze všech, jsem se uklidněn vrátil zpět k pivu.

Někdy kolem poloviny naší inspekční návštěvy dorazila i Karlem zmiňovaná naše teta. O to víc bylo setkání srdečnější, když jsme zjistili, že její dcera nese tác plný chlebíčků. Kontrola byla samozřejmě nutná. V hospodě jsme totiž testovali pouze tyčinky. Sice byly dobré, přesto kvalit chlebíčků nedosahovaly.
V průběhu večera jsme v Karlovi vzbudili paranoidní pocit, že se mu teta snaží namluvit místní Mařenu a když chudák teta přišla s tím, že uvnitř sedí naše sestřenice, tak Karel málem s křikem utekl do lesů.

Do hlouby hospody jsme se za celý večer neodvážili a po pár pivkách ve velmi dobré náladě zamířili zpět domů. Byla už tma tmoucí, taková, že by se venku báli i netopýři, ale to nám nemohlo vadit, protože já jsem měl novou supersvítivou baterčičku, která promění sebetemnější noc v zářivý den. A tak se stalo, že jsme domů dorazili včas a v pořádku. Jen pár aut jsme cestou pravděpodobně oslnili.

Zvláštností této etapy byly minimálně dvě.
Zaprvé to byla nová účastnice TdB výletu, dovlečená Nogim.

Za druhé, že se nedochoval naprosto žádný záznam o ceně piva a vlastně čehokoliv v hospodě.

Dortík

Závěrečné hodnocení

Pivo, holky muzika, chlebíčky, zkrátka všechno má ode mě kladné hodnocení.




Otázky a otazníky

- Jaké jsme to vlastně pili pivo?

- Kdy zase otevřou v Litoradlicích hospodu?

- Nepocházeli bratři Veverkové, vynaleznuvší ruch z Litoradlic?




Bonusy

Chlebíčky od tetičky :)




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.