Litoradlice – Sál

Legenda praví

To se nedá strefit, aby tu měli otevřeno, ale někdy tam mívají zábavy..

První dojem

Venku nikdo, uvnitř všichni!

Report

Poslední dobou se rozmohl takový jeden nešvar. Na etapy se celkem jezdí, ale reporty se nepíšou. Takže jsem se rozhodl napsat zápis z cesty do Litoradlic, který měla mimochodem napsat už dávno Táňa. A také tak trochu z toho důvodu, aby se svět dozvěděl o mém novém cyklovybavení.

Kdosi, snad Martin s Nogim, si při cyklovýletě všimnuli, že Litoradlicích se má konat zábava. Jelikož tu hospoda nebývá normálně otevřena, museli jsme využít situace a hospodu probádat. Zábavy se jak známo pořádají večer a tak jsme vyráželi v pokročilou odpolední hodinu. Vzali jsme to pěkně přes přehradu, přes velkou louži (dnes už ne tak velkou, protože jí někdo aktivní vysušil) a po panelce přímo do Litoradlic. Dojeli jsme téměř za šera. Vzhledem k tomu, že červenec byl celkem deštivý, tak před hospodou nebyla ani noha. Zato vevnitř, to bylo jiné kafe. Narváno k prasknutí a zezadu sálu se ozývala pravá vesnická kapela. Karel hned zapátral pohledem a řekl: „Mohla by tu být teta“, načež jsme si všichni objednali pivo, jak jinak.
Se psaním piv na lístek a následnou jeho konzumací před hospodou, nebyl problém. Dokonce nás nechali nadepsat si lístek jménem TOURdeBIER, čemuž se později mnozí místní podivovali. Sedli jsme si s pivsonama ven, protože už nepršelo a na rozdíl od hospody se dalo venku dýchat. Pivo bylo i přes velmi občasnou otevírací dobu hospody velmi dobré a slušně do nás mizelo.

Po setmění došlo na první test mojí nejen–cyklolucerničky. Se zjištěním, že svítí nejlíp ze všech, jsem se uklidněn vrátil zpět k pivu.

Někdy kolem poloviny naší inspekční návštěvy dorazila i Karlem zmiňovaná naše teta. O to víc bylo setkání srdečnější, když jsme zjistili, že její dcera nese tác plný chlebíčků. Kontrola byla samozřejmě nutná. V hospodě jsme totiž testovali pouze tyčinky. Sice byly dobré, přesto kvalit chlebíčků nedosahovaly.
V průběhu večera jsme v Karlovi vzbudili paranoidní pocit, že se mu teta snaží namluvit místní Mařenu a když chudák teta přišla s tím, že uvnitř sedí naše sestřenice, tak Karel málem s křikem utekl do lesů.

Do hlouby hospody jsme se za celý večer neodvážili a po pár pivkách ve velmi dobré náladě zamířili zpět domů. Byla už tma tmoucí, taková, že by se venku báli i netopýři, ale to nám nemohlo vadit, protože já jsem měl novou supersvítivou baterčičku, která promění sebetemnější noc v zářivý den. A tak se stalo, že jsme domů dorazili včas a v pořádku. Jen pár aut jsme cestou pravděpodobně oslnili.

Zvláštností této etapy byly minimálně dvě.
Zaprvé to byla nová účastnice TdB výletu, dovlečená Nogim.

Za druhé, že se nedochoval naprosto žádný záznam o ceně piva a vlastně čehokoliv v hospodě.

Dortík

Závěrečné hodnocení

Pivo, holky muzika, chlebíčky, zkrátka všechno má ode mě kladné hodnocení.

Otázky a otazniky

- Jaké jsme to vlastně pili pivo?
- Kdy zase otevřou v Litoradlicích hospodu?
- Nepocházeli bratři Veverkové, vynaleznuvší ruch z Litoradlic?

Bonusy

Chlebíčky od tetičky :)

Tagy:

Zatím žádný komentář.

Přidat komentář

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.