Nuzice – Hostinec (survival etapa)

Legenda praví

Do Nuzic do hospody se vypravíš, za kliku vezmeš, utřeš a s brekem se domů žízniv a s brekem vrátíš..

První dojem

DNES OTEVŘENO!!!

Report

(14:15 SEČ) Autobusové nádraží Týn nad Vltavou
Čau Bóča, tak co připraven? Jasně, mám sebou všechno. A ty? Já taky, nejvíc místa zabral stan. Cože, ty bereš stan?!? Jasně. Hoď to tátovi do auta a vykašli se na stan, spíme venku pod širákem. Ses zbláznil, neutrhnu si komfortní spaní, mám i spacák do spacáku :-) . Ty si blázen, no potáhneš si to sám. Kde je vlastně Martin? Nevim, asi jako vždy příde totálně na poslední chvíli. No už by tu měl bejt(bus vjíždí na nádraží), no tak kurňa kde je… A v tom se objevuje ze zatáčky postava nepopsatelná slovy, já a Bóča propukáme v smích. Ne nadarmo má přezdívku kluk vod kasáren :-) , víc zelenej už nemoh bejt. Hej Martine, přichvátni nebo nám to ujede. Kupujeme jízdenky a boříme mýty, že zákazník si vybírá místo kam chce ject.
Řidič : „Kam jedete?“.
My : „Do Nuzic.“
Řidič : „Takovej kousek!“
My : „No tak dobře, tak do Bechyně.“
Řidič : „Tak jo.“

Výškový profil

V autobuse kontrolujem vybavení. Drobnosti jako pilka, nožík, zálesácká sekera, příruční alkoholová butilka, GPS, pivko, zápalky, baterky, spacáčky, hodinky s kompasem a vejškoměrem, přes kilo masíčka, nějakej chleba, hořčice, cibule a stan samozřejmě nechybí. Ani sme nestačili projít seznam, pokecat s trempem s kytárou a už stojíme v Bechyni na autobusáku. Nasazujeme krosny a vydáváme se vstříc dobrodružství. Pečlivě kontroluji kompas, abychom se náhodou neodchýlili od kurzu hospoda. Tak neuběhlo ani pět minut a sedíme na náměstí v hospodě, ale bohužel z důvodů utajení nebudu o této hospodě psát ani čárku, dokonce nebyla pořízena jediná fotka !!!. Po načerpání jednoho pivečka a natankování alespoň té trošky etanolu odcházíme do nepohody.
Zatim plni energie testujeme únavnou práci Bechyňských důchodců, kteří se musí každý den hlásit, co podezřelého viděli při pravidelném celodenním zírání z okna. Konec srandy, scházíme kopec k řece, kterou přecházíme a první test ducha a těla – kopec jako kráva a když píšu jako kráva, tak jako kráva. Na kopci dochází legrace, dávám si otázku proč s plnou polní do hor, no možná proto, že kluk od kasáren je celej v zelenym a chudákovi leze ta barvička na mozek a pořádá nám bojovku. Jak sem celej hotovej mektám nesmysly a chudák Bóča je neumyslně nazván Béčou, což mu po zbytek cesty zůstává. Naštěstí další štreka až k Židově strouze vede více méně po rovině a z kopce. A jak se rozplynul náš sen spát pod skálou, všude je móc vody, to prostě nepude ani zleva ani zprava, o slanění uprostřed ani nemluvim, na to chybí vybavení. Další „rozumnej“ nápad je pokácet soušku a postavit most. Vybavení by bylo, což o to, ale žádná souška kolem nebyla a nechtělo se nám vandalizovat za každou cenu naše lesy. A tak sme uznali, že vše musíme promyslet a to se nejlíp dělá v hospodě, kterou navíc již nějaký ten pátek dobýváme. Po otestování výškoměru jestli se nestrhne(čtenáři rozuměj několikanásobný bezdůvodný vylezení a slezení padesátimetrovýho kopce) se ocitáme na planině před obcí Nuzice. Začínaj nám zářit očka, konečně nějaká naděje, konečně uhasíme žízeň a zhasne ta kontrolka hladovýho voka na naší pomyslný přístrojový desce. Při otvírání dveří hospody téměř nedýcháme, tolikrát se to nepovedlo a bylo zavřeno. Ale dnes konečně maj otevřeno, pomalu vcházíme dovnitř a pečlivě pozorujeme místní vybavení. Usedáme do rohu místnosti přivítáni slovně panem hostinským a přátelskou pusu jeho věrného bernardýna Barona (bernardýny Báry).
Hned se ptáme, jaktože máme takovou smůlu a je pořád zavřeno, například naposledy 25.2. A tady vám doslova píšu obdrženou nezkrácenou odpověď : Jo to sme byli asi na plese…
A hned další zpověď, že i dnes mělo být zavřeno a se slovy :
Já chtěl zavřít i dneska… Když von přes zimu nikdo nepřijde, my s mladou vychlastáme 3 láhve vína + ňáký panáky, stojí nás to 4 stovky, vyděláme 3 a to se moc nerentuje.
Reakce komitét : Prej nikdo nepříde, bylo nás tam bratru 12 a von by nám zavřel před očima, rači nemyslet na neštěstí.

Poroučíme z posledních sil pivo a nějaký brambůrky a připravujeme se na partičku kulečníčku. SSSSSSSSsssssssss, bože to první v nás úplně zasyčelo. Si myslim, že ani nezbyl u toho prvního bieru čas zkontrolovat prohnutí tácků, míru a pěnu, jaká byla žíža. To je pohodička když člověk odpočívá, srká pivko, chřoupe brambůrky, hraje kulečníček, studuje architekturu interiéru hospody a blbne s bernardýnem. Vono vůbec ten pes to bylo kapitola sama pro sebe, bylo to ještě štěnátko, ale podle mýho hlavně pořádná mrcha. Takže když se chtěl tulit, byl to spíš drtivej náraz než takový otření o nohu jako známe od Léni μ-jezevčíků . Takže si člověk musel dávat trošku pozor, aby po rozdovádění neležel pod Bernardýnem. Jméno ani pohlaví toho pejska nevíme, buď to byl Baron nebo Bára, protože majitel používal pouze spojení Barone, které znělo též jako Báro ne. Musím dodat, že v hospodě došlo k výměně kontaktů s Píseckou Country skupinou Congrass ( http://web.telecom.cz/congrass/ ), jeden člověk z jejich kapely(tremp) s náma jel v autobusu a ved s náma přátelskej hovor.

Jediný záznam soukromého rozhovoru kapely který jsme tajně pořídili:

“Ukrajinka byla navoněná jak..” tady záznam bohužel končí..

Béča mezitím promýšlí vábidlo na srny – jsou teď hladový po zimě..
Konečně se počátečně nachmeleni (na lačno to de vždy dobře) pouštíme do diskuse co dál, docházíme k závěru, že Béča zná prima komfortní chatku přímo u Židárny a že tam se pude.
Zároveň bylo vybráno Motto : „Ať už budem kdekoliv, je to jedno“.
Tak dohodnuto a již bez starostí si vychutnáváme pivečko a koukáme se závistí, jak hrajou dvanáctiletý holky kulec ( asi tak 10 krát líp než my ). Poslední přípravy dobíhají.

Mám mokrou gumu rád bych si usušil trenky. Toto nestandardní spojení vyvolalo bouřlivou diskuzi, uvádím vše na pravou míru a jednou provždy říkám jednalo se mokrou gumu od trenýrek na zádech od potu, kterou jsem si sušil u kamen. Pivo dopito, report zapsán, zaplaceno a vyrážíme na cestu za dobrodružstvím.

(pokračování možná příště – fotky + bonus napoví)
Sepsal ten co Bručí (čti Ing. Brůdži)

Závěrečné hodnocení

Suma sumárum:

Lest v podobě překvapujícího útoku od severu se komisi Tour de Bier více než vyplatil!.. Když má hospoda v Nuzicích otevřeno, nemá se vůbec za co stydět.

Historicky první a druhý online přenos přímo z etapy!!!

Nuzicééé! Přenocování..

Otázky a otazniky

Je dnes v Nuzicích otevřeno?
(zjistěte si to: 602 612 671)

Bonusy

Bonus: Detailní mapa Židárny (viz fotogalerie)
Tento příběh byl natolik emotivní, že podle něho byl dokonce sepsán cestopisný román! Jména hrdinů v románu jsou však smyš(pu)lená:
(viz. román Ledový dům ve fotogalerii)

Tagy: , ,

10 odpovědí u “Nuzice – Hostinec (survival etapa)”

  1. Lup 14.03.2006 v 10:34 #

    Ahojky.
    Až bude příspěvek z Nuzic, tak mi prosím dej vědět mailíkem. Docela jsem na něj zvědav. Potom ti v mailu můžu napsat, jak to tam vypadalo dál. Bylo to zajímavé – měli jste tam s náma ještě zůstat. Stačilo by tak 2 hodiny. Možná by to totálně měnilo váš popis.
    Ahojky – Lup

  2. Pavker 01.04.2006 v 11:33 #

    Tak to vypadá na nejnáročnější etapu TdB!
    Skvělý fotky a ještě lepší popisky :)

  3. Lup 03.04.2006 v 20:04 #

    Hoi.
    Díky za info o popisu akce “Nuzice”. Jak jsem slíbil, tak činím. A doplňuji popis…
    Je škoda, že jste v té hospůdce nezůstali. Po dvou vypitých pivech nám hospodský oznámil, že pivo definitivně došlo a už nebude. Museli jsme tedy pít alkohol, o kterém tento web vůbec není. Ale určitě by se tato příhoda dobře zapsala do vašeho hodnocení. Jinak – s ranním vstáváním jsme dopadli podobně jako vy. Sníh úplně všude. Jen s tím rozdílem, že my jsme spali jenom ve spacákách … Další akce podobného typu snad bude lepší – mimochodem – Luňáčky neznám a ti 2 kluci nepatřili ke kapele Congrass. Byli to jen kamarádi. Z Congrassu jsem tam byl jen já (ten pačesatej :-))) )

  4. Kluk od kasáren 04.04.2006 v 10:10 #

    Čau Lu(m)pe, díky že ses ozval :) Jak to slyším, ještě, že jsme odcamcať vypadli.. Za nás musím říct, že doufáme, že příští akce bude stejně vypečená (doslova), protože to už o moc víc nejde!

    Jako bonus přidávám odkaz na důkazní materiál objasňující původ jména “Nuzice”.

    http://www.tourdebier.cz/zidarna50.htm

  5. Lup 04.04.2006 v 14:26 #

    No – jistá podobnost tam je :-))) ))
    Mě docela zaujala vaše loňská výprava a to do Říhova. ( http://www.tourdebier.cz/rihov.php )
    A to jak díky tomu, že se tam hrálo, tak díky tomu, jak to tam vypadá. Nemáš na tu hospodu nějakej odkaz na net, nebo nějakej telefon? Kdyžtak mi písni na mail.
    Jo – Harmonika – ten s tím banjem, co tam byl se mnou říkal, že by vůbec nebylo od věci někdy vyrazit ve vašich stopách :-) Ahojky – Lup

  6. Harmonika 07.04.2006 v 08:51 #

    Ano, ano. Proč se plazit do neznáma. Obzvláště vejšlap s nástrojema, na jehož konci by byla zavřená eventuelně neexistující hospoda, dokáže nakrknout. O tom, jak jsme dopadli v Nuzicích se podrobněji dočtete na výše uvedených stránkách v povídce Skal a stepí, zmrzlou hlínou.
    Krleš a někdy někde …
    Harmonika

    Ukázka z povídky:

    Když se vandrovníci odhodlali opustit vyhřátou hospodu a jít spát do přístřešku u hospody, byli hostinským upozorněni, že jejich oblíbené nocovadlo obývá od podzimu jeho nový ovčaský pes. Zhruba půlmetrákové štěňátko. „ Jděte spát na slánu“ radil, „ je to tam krytý a místa je tam dost. Uvěřili mu. Kousek od hospody bylo bývalé JZD. Úložiště slámy bylo opravdu obrovské a kryté a najít si místo ke spaní nebyl problém. Lup vyndal kytaru, romantika jak sviňa a chvíli se hrálo. Datel, který na nic nehrál, protestně usnul a začal chrápat. Naštěstí do rytmu. Hraní postupně utichlo, Harmonika přestal mlaskat na Datla a všichni usnuli. Během půl hodiny začalo sněžit.

    *****

    To je jenom přeháňka, jsme pod střechou a kdyby něco, mám spacák, který něco vydrží. Harmonika byl optimista. Kolem půl páté ráno ho optimismus přešel. To v čem ležel se podobalo nacucané houbě, kterou se už umylo celé družstvo amerického fotbalu. Vylezl a zjistil, že výrobce jeho super-spacáku zřejmě nepočítal se spaním na slámě a mokrým sněhem padajícím vodorovně. Všechno kolem bylo pod sněhem. Boty, maskáče, kytara, bendžo, batohy, prostě všechno. Nejhorší bylo, že na pláních kolem seníku se prohánělo něco jako vichřice a Harmonika podle metabolických pochodů svého těla poznal, že bude muset opustit seník a nastavit vichřici svou odvrácenou tvář. Hluk, vzniklý chvatným prohledáváním zavějí a hledáním svršků probudil Lupa. „ To je hnus, takhle probuzenej už neusnu“ „ Vítej v klubu“ prohodil Harmonika a sprintoval vyhledat alespoň nějaké to závětří. Bohužel v okolí nebylo žádného závětří a Harmonikovo ploténky si podaly žádost o rozvod.. Když se Harmonika vrátil z feldglozétu, Lup už byl venku ze spacáku a oba dva se rozhodli, že Datel si už nezaslouží spát. „ Vstávej, už je ráno a venku je krásně slunečno“ „ Nevěřím“ ozvalo se z útrob spacáku, „dokažte to.“ „ Ale neblázni, přece bychom ti nelhali.“ „ Lhali, a ani by jste se u toho nečervenali.“ A to byla pravda. V takový Sibérii se červenat ani snad nedá. Datel pochopil, že ho to nemine a spacák opustil dobrovolně.

    Celá povídka na http://www.harmonikabanjo.wz.cz/novel.htm#skal

  7. Kluk od kasáren 10.04.2006 v 23:05 #

    Čau Harmoniko, moc jsem se povídkou pobavil :)

    Moc dobře si pamatuju, když jsme opouštěli hospodu se staženýma ušima, že budem spát venku, na vaší poznámku: “jó, to my spíme pod střechou, pěkně v suchu a komfortu” :D

  8. Pivo 10.04.2006 v 23:13 #

    Hele Lupe, na Říhově žádná hospoda není, jedná se o soukromou chalupu a soukromou akci.. Pouze pro vyvolené ;) Je mi líto. Samotná Tour de Bier musela o lupeny prosit a dostala poslední a jediná VIP místečka úplně v koutku a to ještě pouze proto, že Jarda junior neměl nikoho, s kým by sestavil závodní družstvo pro soutěž v hltání piva :D

  9. Klokan 06.05.2006 v 20:04 #

    Tak to je hnus…..
    Ale moc dobre sem se pri cteni pobavil.
    Ne ze bych vas znal osobne, ale po precteni vetsiny etap, na takovouhle storku bych vas nesacoval ani po 5 redbulech s vodkou (samozrejme second level)…

  10. Harmonika 31.05.2006 v 07:57 #

    Tak si přečti na stránkách “Konzumační vandr”. Ten se taky uskutečnil……. a v našich myslích zůstane navždy.
    Krleš

Přidat komentář

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.