Legenda praví

Olešník nebrat. Jedeme to prozkoumat...

První dojem

Sleduj tu šatnu!

Report

Olešník – Olešnická hospoda

Po velmi krátkém odpočinku (několika týdnech) někoho napadlo, že zase potýráme svá těla, a to tak, že na kole. A aby se užitečná věc dělala navíc s “požitkem”, vyrazili jsme na TdB. Cesta byla (jako vždy) hlavně zezačátku pekelná. Budějovický kopec je nad Tejnem postaven fakticky za trest. Už při jeho zdolávání jsme se rozdělili na dva týmy. Tým číslo jedna (pro přehlednost ho budu nazývat tým “Šílenců”) vyjel kopec rychlostí mnou dosud nevídanou. Odhadnul jsem to na nějakých 38.52 km/hod. Odhad je samozřejmě trochu zkreslen tím, že jsem neměl na kole tachometrický přístroj, ale své tvrzení mohu podpořit skutečností, že my (čili tým číslo dva, nazývaný “Ti, kteří ač jezdí jako draci, stále autům nestačí”) jsme tým “Šílenců” nějakým záhadným způsobem nemohli dohnat.

S přibývajícími kilometry, jak nám (nebo alespoň mě) postupně ubývaly síly, se extrémně zvětšovala chuť na pivo. Nakonec byla trasa pokořena a my jsme stáli před plánovaným cílem. Klímas kouknul na hospodu a prohlásil: “sotva dejchám, dneska si pivo nezasloužím”. Posadili jsme se ke stolu a objednali si. Corny ochutnal gábinu, já s Pavlem jsme se netypicky dali přednost Plzni a Kluk od kasáren si dal “ňákou limonádu” či co. Pozn.: Gambrinus přinesli v nové (rovná z tlustého skla s vystouplým nápisem Gambrinus) sklenici. Potom, co Pavew prohlásil, že Plznička je obvzlášť dobrá (ale že si dá jen jedno, aby prej nevypadnul z formy) jsme se rozhodli, že něco zakousneme. Corny chtěl jako obvykle zkritizovat tlačenku, ale bohužel jí neměli. Na dotaz, “Utopenec?” vrchní odpověděl: “NE. AŽ PŘIJDE KUCHAŘ. JE TEĎ NA PLOVÁRNĚ” Prostě sváděl na kuchaře, že neumí ukrojit krajíc chleba a vyndat buřt ze sklenice :-( Na druhou otázku, “a klobásu?” se nám dostalo odpovědi stejné, ale obsahově mnohem kratší. (“NE. A TEČKA!”)

TdB: “Mínus!”

Než jsme dopili, stačil Pavew ještě objevit výhody kulaté televize, ale to nebyl dostatečný důvod pro to se tam dále zdržovat.

Nic netušíce jsme se vydali na cestu domů přes Dříteň…

Zapsal: Mihl A. Vatý

Závěrečné hodnocení

+ Slušný výběr piv
– Absence kuchaře =>> žádné jídlo ani pochutiny k pivu

Celkový dojem – Ač měli výborné pivo, tak se nám tam vůbec nelíbilo.



Otázky a otazníky



Bonusy



12 odpovědí na “Olešník – Olešnická hospoda”

  1. Majkle, už mě pěkně točíš. Napsání toho reportu je otázkou nanejvýš hodiny. Já vim, že rád působíš dojmem, že si na roztrhání, ale hodinu si snad najdeš. Takhle ty reporty budou stát pěkně zahovno, protože většinu věcí zapomeneš. Kdybych měl poznámky, tak to napíšu sám. Třebaže si myslim, že moje reporty nejsou žádnej skvost, rozhodně by byly lepší než tohle…

  2. … a suchý strom se zazelenal! Ó sám veliký šejk Mihla Vatý poslal do redakce report!

    (bohužel je částečně mongolsky, tak doufám, že dostanu taky českou verzi ;)

    Jinak bychom museli věhlasné jazykozpytce a lingvisty povolat z krajů cizineckých (Velkomoravských), v čele s odborníkem největším na slůvka obyčejná i prazáludná, kterýžto Kukačka se zove a poprosit je o překlad do češtiny..

  3. Ten kříž na společné fotce je podle všeho plechový ukřižovaný z povídkového filmu
    Perličky na dně. Tu povídku natočil Ewald Šorm a je to fakt chuťovka. Citát “některé věci nech tak jak jsou”, který tam pronesl jeden pojišťovák po neúspěšném pokusu o pojištění jakéhosi samorosta, se nedá zapomenout…
    Doporučuju ke zhlídnutí.

    Klkn

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.