Semice – Hostinec Ve škole

Legenda praví

"Jeďte do Semice, tam je hustá hospoda, u jedný starý báby.. Tam jeďte, ta brzo umře a pak to tam zavřou.."

První dojem

Sakra, kudy se tam chodí? Tam napoprvý netrefíš..

Report

23.9.2006,15:05, ospalé Týnské náměstí za krásného prosluněného sobotního dne..

Přijíždí Bruggi na tradiční místo srazu, před mapou u kostela. Slézá ze svého kola, tázavě pohlíží na ciferník svých orlojů na zápěstí a následně si bedlivě pohledem měří celé náměstí, zda nespatří někoho z komise TdB. Přeci jen jede o chvíli pozdě.. Nikoho však nespatřuje, chystá se proto už už vytáčet čísla na mobilním apartátu, když ho mocným hvizdem vytrhávám ze spaní a on se překvapen svým špatným zrakem řítí ke kašně, kde už notnou desetiminutovku čekám.

Měl jsem toho dne na výběr – start na vysoce obsazeném maratónském závodu Vimperská padesátka České spořitelny, či účast na etapě Tour de Bier. Zaváhání bylo velmi malé, zvolil jsem tu o mnoho prestižnější a vyhlášenější akci – etapu Tour de Bier! A rozhodně jsem nelitoval.

Výškový profil

„He he, prohříváš si tu svý starý kosti?“ Hlásí Bruggi hned.. „A kde je náš vždy dochvilný Pavew?..“ Přeci jen ale poslední dobou pracuje pro Mercedes (Německo, Pünktlichkeit,…) a tak si drobné zpoždění 16ti minut může dovolit, proto ho víc ani nepomlouváme a radši vymýšlíme cíl naší etapy. Po odborné konzultaci s naším externím prospektorem z poradenské agentury Bořek a Bořek se necháváme zlákat do Semic. No uznejte: „hele mám pro vás super tip, je to Semice (neplést se „samice“, obchodem s bílým ani nikterak kolorovaným masem se tato agentura nezabývá..) – je tam hospoda u starý báby, to bude pošušňáníčko pro vás..“

Jo, tak tam musíme, to je jasný a bezodkladně, stará bába, to by tam taky mohlo bejt brzy zavřeno.. Nebereme v potaz ani fakt, že se jedná v podstatě již o součást Písku a s tím související vzdálenost, traverz přes hřebeny Píseckých hor apod..

A to už dorazil Pavew, vyloženě byl vytržen ze sobotní siestičky, což nám dával najevo poměrně nevybíravým podsouváním slov „U vlka“ a „Neznášov“, což nemá nic společného se slovy „svědomité probádávání nepoznaných hospůdek“ a zavání spíš lemplovitostí, fotrovatěním a vyměklostí sváděnou na upracovanost dělnického lidu, Majklovitost (chci si dát v klidu jen svejch deset a jít domů..) atd.. atd.. Dalo by se ve zkratce říci, že Pavew heká co metr. Ještě že víme, že je placenej jako profesionál přes simulaci..

„Kawew vod tý doby, co má vypolstrovaný gatě, tak nechce nikde stavět na pivo!..“ prohlásil dokonce v zoufalství..

Přes velký psychický teror a další žadonění s Bruggim, který již vyjíždí pouze v high-tech cyklistickém dresu dle nejposlednějších trendů, ve stylu „ležérní elegance“, s kapsami na zádech, s rukama v kapsách, nepodléháme slabomyslnosti a s pevným vědomím vytýčeného dnešního cíle dupeme do šlapek (rozuměj pedálů). Jedeme pouze v nejužším uskupení K-P-M, jelikož si 10ti sekundový Tom (Léňa), poslední dobou velmi aktivní člen TdB, k mé lítosti vyžádala speciální studijní volno (rýsovala si okraje do sešitů do školy).

My bychom též byli raději doma, ano, jen to přiznejme, je to řehole, ale někdo to halt dělat musí.. Pavew skuhral o Vlkovi až někam před Albrechtice, tam když pochopil, že jsme už hodně za, přesunul svůj návrh na zkrácení etapy do Albrechtic, následně dokonce až do Tálína. Ve skuhrání Pavewa začal aktivně podporovat i Standa Guláš, kterého se podařilo Bruggimu už asi po 15ti minutách přemlouvání vytáhnout od „dělání na zahradě a po chalupě“ pod záminkou, že pojedeme maximálně, maximálně do Tálína. Spíš blíž.. A tak se k nám mohl připojit ve zmiňovaných Albrechticích, při našem pit stopu v bufetu „Miláček“, který je bezesporu největší občerstvovací machrovinou po celých Jižních Čechách. Až dokonce začínáme mít vzhledem k téměř nulovým cenám podezření, zda není financován nějakou dobročinnou organizací typu Vesmírní Lidé, nadace Billa Gatese jménem Čaroděj Dobroděj, či KSČSSD..

Mezitím ještě stačím vysvětlit Bruggimu i Pavewovi teorii pití piva spodními proudy (tak to chlemtaj oni), na rozdíl od decentního ucucávání (tak to ucucávám já), čímž dokazuji pravý původ rychlého mizení pěny z mé sklenky. Rozbíjím tím napadrť jejich trapnou teorii s kódovým označením „jedová slina“.

A skutečně. Po provedení testu za laboratorních podmínek, kdy simuluji pití metodou spodních proudů mám ve sklence pěny víc než Bruggi, kterýžto se neúspěšně brání výmluvou, že za to může jeho mastná huba od křupek.. (Což nechápu, křupky a jiné laskominy, jako smažené brambůrky, má přece zakázané od své doktorky..)

“Víš co ti je v Číně zajímavý?” Zasvěcuje nás Bruggi do dobrodružství, která spolu se Standou a Sirem prožili na dálném východě, místě bohatého kulturního dědictví. “Tam je v hospodě největší machr ten, co se nejvíc vožere, blije, udělá největší bordel..”

“A viděli jsme to na vlastní voči..” “Víš, kdy se v hospodě nejvíc hádaj? To je ti zajímavý, tam se neperou, že by si dali do držky, ale..”

Když tu přichází Pavew s dalším pivkem od výčepu.. Kawew: “Tys nekoupil tyčky?” (tak už se to s tím “do držky” nedozvíme..), Kawew na to tyčkovou deziluzí rázem zapomněl..

Po opětovném smeknutí klobouku nad nedostižným poměrem výkon/cena za neustálého remcání Pavewa a Standy usedáme opět do více (Axon, Crank Brothers) či méně (typ MPPS – moje prdel pozná středověk) odpružených sedel a přes vyvrcholení Píseckých hor, s mačkami a kramlemi po kapsách vyrážíme, Semice volají. Sexual machine Standa (přívlastek získal na svých objevitelských toulkách po daleké Čině) je ve formě. Dokazují to kvílející kliky šlapaček, které se prohýbají pod mocným náporem dupanců Standovo cibulí (viz. Ottův slovník naučný: cibule – též lýtkové svaly rozměrů negra, bodrých jinochů jihočeských). Buch, buch,… Země se otřásala a zanechala zbytek pelotonu vlající daleko vzadu v kopci.. Buch, buch,… až začal předčasný podzim a lesní silnice byla rázem pokryta spadaným listím a bukvicemi, které vydávaly po celou jízdu lesem praskající zvuky pod našimi kolíčky.. Podzimní etapy mají své jasné kouzlo..

Po lese polní cesta a to už vjíždíme do Semic! Je to ves dlouhá jak Lovosice, proto se tážeme hodného dědy, kudy do hospody. Vlevo pak…. vlevo… vlevo… Děkujeme a odjíždíme. Scénář se však ještě min. dvakrát opakuje dále a dále, s jinými osobami, odpověď však k našemu překvapení vždy zní vlevo,…. vlevo… pak vlevo.

„Nekecal…“ vzkřikli jsme radostí, když jsme jí konečně spatřili a už jsme se hrnuli dovnitř. Hospoda ve staré škole. Prováděl jsem ještě dokumentaci venku, když se po několika minutách vrátil Pavew ven s prohlášením „tyvole to nenajdeš, tam napoprvý netrefíš“. A měl pravdu. Chodba se uvnitř několikrát zalomila, všude mnoho dveří bývalých tříd, pohled do dvora nacpaného dřevem, záchodky s nejstarším sušičem na ruce vyrobeného Kovodělným podnikem Praha, odhadem okolo roku 1984… Teprve poslední dřevěné dveře vlevo, jako vystřižené z „Obecné školy“, na konci dlouhé chodby vedou do lokálu.

A tady už vesele probíhala kontrola kvality, testování ISO, TÜV a jiných standardů atd..

K mému překvapení tady bylo poměrně dost aboriginců (určitě přes deset), machrujících (ale pouze tajně, „pod vousy“) stylem „kdo ti tu dovolil fotit“ a nevraživě pozorujících neznámé narušitele jejich místního ekosystému.

K ještě většímu překvapení tu neobsluhovala stará baba, ale mladá vesničanka, jak vystřižená z Neznášova. Možná tím se Pavewovi výrazně zvedla nálada, že si připadal jako v Neznášově U Vlka, nebo to bylo tím pivem.

Dřívější využití, tedy školu nezapřely v žádném případě totálně rozvrzaný židle, tudíž se zde člověk nenechá rozptylovat houpáním a poslušně chlastá.. Pivo je tu kvalitní, což stvrzují i odborníci na pivo vzatí, Pavew a Standa, prohlášením „kdepak, je to pravda, čím blíž k Protivínu, tím je to pivo lepší“.. Bruggi se vyjadřuje ve stejném duchu, on tak ale hodnotí pivo jakékoliv.. Je to skromný chlapec : D

Pro pečlivém prozkoumání nabízených delikates volíme s Bruggim pár párku párků (něco jako kus kusu kuskusu), aby bylo hodnocení kvality dvakrát sichrováno. Chutí nám oběma náramně, ani chleba nevypadá, že by byl z mrazáku a taky že nebyl. Plnotučná hořčice v množství přiměřeném jemně podtrhuje malebno v ústech. Možná jen ke škodě, že nám nebylo nabídnuto vybrat si též z hořčice Kremžské. To už bychom ale asi chtěli přespříliš a tak jediným podstatným mínusem, byla kromě drzých aboriginců zapnutá TV, kterou Pavew omlouval právě probíhajícími sportovními přenosy.. Pavle, objednáš si taky něco? “Si nedám” prohlásil a my se s Bruggim začali bát o svý párečky.. A bylo proč!..

Vytrženo z kontextu, aneb též zaznělo:


– “Zlatý negři”
– “Nanuk pivísek” – a související problematika. Došli jsme k závěru, že tento inovativní produkt nebyl úspěšný proto, že kdo má rád pivo, koupil si radši pivo, než tento nanuk..
– “Vachler kupuje psovi vegetariánský maso..”
– Bruggi: “Teď jak tu vidím tu bombu.. Náš děda doma teď nedávno měnil bombu a urval těsnění. Tak to víc utáh.. My tam pak přišli, všude smradu, po celým domě, a teď co s tím.. My tam máme takovou lednici, která když se nahodí, tak hodí takovou velkou jiskru.. No nakonec jsme to nějak vodvětrali..”
– “Židle” – jsou dost rozvrzaný. Neopírat! To víte, původně škola..
– “Záchytka” – to už snad ani neni ne?.. “Ale nic to nemění na faktu, že se chlastá dál”, prohlásil Bruggi
– “Černobyl”
– “Dachstein”
– “Expanze Číňanů do Ruska”
– “Vodíkovej pohon”
– Standa: “Tak a teď už jsem unavenej a spátky už nemůžu”
– “Ta je fakt stará, brzo umře, já jí to řeknu”
– Když se Standa vrátil po měsíci v Číně, měli na Temelíně, na velíně speciální kulinářský týden s čínskou kuchyní. Jak Standa prohlásil: “já přijedu a ta Číňanka tam mastila ty nudle..”

Čas nás ale již začínal tlačit, tma na krku a tak jsme houkli na paní vrchní „platim, nebo se ztratim“ a už nám to počítala.. Ceny jsme shledali více než přijatelné, Platan 11 za 15 a buřtík vč. chleba pouze o málo překročil dvacku. Jo, to by šlo. Cestou bludištěm zpět z hospody objevujeme v nejbližší skříni u východu masopustní masky! Nechali jsme je spořádaně ve skříni, přeci jen nám nepatří..

Polní cesta a už je tu zase les, ještě máváme zapadajícímu slunéčku z vysokého posedu, odkud vyhlížíme cestu zpět přes temný les a spěchem opět nasedáme do sedel.. Cesta temným lesem už vůbec nebyla taková sranda a tak všichni obdivujeme Bruggiho, který si to střihnul dokonce zkratkou a to dokonce fungující, ale musel jet sám!.. Jestli měl ten hnědej pruh na svém dresu už když jsme vyjížděli, to si nepamatuji..

Šťastně jsme se však shledali, ač již byl čekající Bruggi mírně nervózní, že nebyla zkratka zkratkou a že jsme mu už ujeli a byl právě nejvyšší čas! Okolo se právě prohnal černý jezdec z Mórdóru, od Saurona & Sauromana (něco jako Marks & Spencer) a tak bylo lepší schovat se pěkně pohromadě.

K našemu dobru nás však tato hrozba minula a vedoucím jezdcem měl být překvapivě až domů Pavew, který jasně prokázal iontové účinky piva, jelikož uháněl jak policajti z Cobry 11. V jedný nepřehledný zatáčce však dostal kopanec od svého MPPS sedla, což nevěštilo nic dobrého a taky že ne.. Už kousek za Albrechticema měl zadní duši prázdnou. Pohotově jsem vytáhl ze své KPZky samolepící záplatu na duše, Bruggi dal všanc redukci na pumpičku a Standa pumpičku. Pavew si alespoň umazal ruce. Ku všeobecnému posměchu byla zavržena mnou navrhovaná varianta lepení samolepícího a záplata byla proti mé vůli napatlána lepidlem. Není se čemu divit, že měl Pavew po 15ti metrech kolíčko opět prázdný.. A tehdy pronesl ten chrabrý hoch onu památnou větu hodnou hrdinů v amerických bestsellerech: „Nechte mě tady.. musíte pokračovat sami, pouze bych Vás zdržoval.., ne, neohlížejte se na mne, nic neříkejte a jeďte, prosím.. Dokončete etapu za mne, za nás za všechny..“

Zatlačili jsme slzu hořkosti, zaťali pěsti do řidítek a bezmyšlenkovitě, s tupým výrazem v obličeji zírajíce před sebe dokončili etapu zdárně až zpět do svých domovů, zhrzeni na nemožností pomoci svému kamarádovi, že jsme jej tam nechali, na pospas, dravým, masožravým srnám z Píseckých hor..

Epilog:
Uplynulo od toho dne mnoho vody (dva dny) a našeho kamaráda Pavewa jsem od té doby již neviděl, telefonem se neozývá, sms od něho nepřichází, jeho jinak pečlivě zaznamenávaný deníček (čti blog) zeje prázdnotou nad novinkami, na emaily a icq zprávy neodpovídá.. Nebloudí snad ještě stále tam v Píseckých horách, na jejichž okraji se odváží bydlet pouze takový udatný bohatýr jako je Standa Borec, topič temelínský?.. Pavle!!!

Zapsal: Král větráků

Závěrečné hodnocení

+ Stará bába se nekoná, buď jsme na jiným místě, nebo pozdě..
+ Po rovině to teda neni..
+ Ceny velmi dobré, kvalita jídla i pití super
- Televize v hospodě nemá být vůbec, natož aby byla zapnutá.. Na druhou stranu nutno podotknout, že aborigince absolutně nevzrušovala.. Bavili se mezi sebou, což nebývá zvykem!

Otázky a otazniky

Existuje v Semicích ještě nějaká hospoda se starou bábou? Nejedná se o hospodu ve Flekačkách? Je tam vůbec hospoda?..

Bonusy

Krásný epilog jsem objevil též od Luboše Motla, premianta Filosofické Fakulty Karlovy University v Praze, který možná ač nevědomky, trefně reaguje na aktuální téma. Dovolte mi jej citovat:

Platónovo poselství je ovšem průzračnější, než by se na základě filosofického rozboru mohlo zdát. Je přeci přirozené, že náš svět má i duchovní rozměr, který -- zaměřen zpátky k zemi -- nám umožňuje prožít krásu a dobrodružství vědy, a kteří -- vztažen k čemusi velmi vzdálenému, snad k říši platónských idejí -- nás uvádí v nejistotu a pokoru hledání, které nikdy nemůže skončit uchopením a spoutáním. Je to hledání, které je vlastní umění, upřímné náboženské víře a filosofii. A to, že by zdravá duše našeho světa, stejně jako kteréhokoli člověka, měla obsahovat v rovnováze obě tato směrování, je snad již zbytečné dodávat. Nebo není?

Duše našeho světa je nemocná. Nevěřím však, že smrtelně. Vždyť s léčbou --- jakkoli by se mohla zdát naivní -- je možná začít okamžitě; až se totiž budeme za teplého večera procházet pod hvězdným nebem, s fůrou totožnosti, mysleme na krásu, mysleme na dobro a pokusme se tak vcítit do duše světa, ve kterém žijeme, a až pak uvidíme padat hvězdu, přejme si -- vždyť stará mythus nám to dovoluje -- aby se v ní síly nutnosti spojené s hmotou a neschopné se od ní odpoutat, nikdy neujaly vlády.

Zdroj:
http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lmotm275/RUZE/07/node7.html

Tagy:

8 odpovědí u “Semice – Hostinec Ve škole”

  1. Pavker 04.04.2006 v 17:16 #

    Skvěle napsanej report, opravdu sem se pobavil.
    Scéna z pána prstenů je dokonalá. Pokud někdo porozuměl krásnému filozofickému zakončení od Luboše Motla, tak mi prosím zašlete komentář :)
    P.S. několikrát jsme kolem týhle hospody jeli a vypadala nadějně

  2. VB 01.11.2006 v 22:44 #

    Federální kriminální policie pátrá – radí – informuje – pozor, byla oživena stránka, na které pátráme po Kernísovi!

  3. Klokan 11.11.2006 v 15:33 #

    Chlopi, tenhle report nemá chybu.
    To se hned pozná, že to mělo úroveň. Jen tak dál.

    PS: věřte že kdyby s váma jela nějaká baba, nebylo by ani o čem psát… a vo vo vo tom to je.

  4. Klokan 11.11.2006 v 15:43 #

    Ať koukám jak koukám, nemůžu najít report z Dražíče. Koukám blbě nebo jste tam ještě nebyli?
    Já bych to místo přirovnal k takovému malému ještě neobjevenému pupku světa.
    Kořalka z místní palírny je skvělá a to pivo co tam vaří nemá chybu. Šenkýř mi tam natočil řízek tak, že se tmavá a světlá složka piva nespojila. Netušil jsem že je něco takovýho možný. Je to hustý a dobrý pivo.
    Škoda že je to tak z ruky a skoro nikoho tam člověk nepotká.

  5. Klokan 11.11.2006 v 16:08 #

    Aha, sory,
    doch! report z Dražíče tu je.

  6. Pavew 13.11.2006 v 17:32 #

    jj, Dražíč byla hned na začátku. A byla naprosto super. Několikrát jsme dokonce měli od Papuly namíchaný soudek řezanýho stojáka…

  7. Šlacháč 13.04.2007 v 11:45 #

    Nemusíte mi věřit, můžete se mi posmívat a potutelně se uchechtávat, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Nevěřící Tomášové zapláčou, protože se pravda ukázala – Hospoda \”U starý báby Lišů\” v Semicích existuje! Je až skoro u lesa a už se tam těším!

    Vypadá již celkem zasloužile, na záchod se musí přes dvorek a venku můžete posedět na zápraží :p

  8. Olga Andreas 25.09.2014 v 22:39 #

    Ty jo to je super,jsem ze Semic,takže to tu dobře znám,perfektní komentáře,je to super a ty hlášky na místní,to mě pobavilo,ale přesně takový to tu je.Hospoda U Báby Lišků co by skokem od nás ze Semic? Tak to bylo taky kouzelný,ale stálo by za to obnovit reportáž. Proběhla tu rekonstrukce,dost retro a i jídelák stojí za to. No a jasně obsluha kamarádská,žlábky máme pořád a pivo? Luxus

Přidat komentář

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.