Legenda praví

V Sudetech je hotel Fontána u Hrušků - kva kva kvalita! Ale taky je tam nádherná Sokolka, kolem který už snad všichni projeli, ale dosud v ní nikdo nebyl..

První dojem

Tak to je bomba! Orli hlídaj vchod.

Report

Sudoměřice u Bechyně – Sokolovna

Přišla mi SMS od Kluka co bydlí vedle kasáren: „červený trenky a bílí tílko povinně sebou!“ A hned bylo jasný kam se komitét Tour de Bier dnes rozjede. Do již dlouho vyhlídnuté a tisíci okoloprůjezdy přeměřené hospody v Sudoměřicích. A proč ten úbor? Je to totiž hospůdka pro zvláštní chvíle připravená, pro slety sokolů určená.

Sraz byl nekompromisně dán na druhou hodinu odpolední před domem s galerií na schodech (nebyl brán zřetel ani na hráče nohejbalu s formou…..zaplať Jindra). Koukám na Týví a DíVíDí, kde jsem hledal inspiraci z přenosu Tour de France. Když v tom jsem zaslech trůůůůů trůůůůůůů a trůůůůůůůů. Znělo to jako frkačka. Okamžitě sem se rozběh dolů po schodech, nedbaje zřetel na nové přírůstky v galerii, s písničkou od Goťáka na rtech Přijela pouuť, přijela poouuť sem rozrazil vchodový dveře.
Pouť nepřijela….. ale Karel tu byl a s frkačkou za kačku a s ním Standa borec Hupka (topič temelínský a sedlák slavětický v jedné osobě), Pawev s imidží drsňáka celý v čerém, i když se pod koly roztejkal asfalt a dále postavička v červených trenýrkách a bílém nátělníku což byl bratr Martin, věrný to sokolík. Pouť sice nepřijela, ale to co se sešlo naznačovalo, že se nudit nebudeme. Farell ještě připomněl, že dneska nemá vůbec chuť ject nějak příliš rychle, ulevilo se nám a vyrazili sme. V tom se nám před očima objevil pohled do Modré ústřice. Brudgi měl na zádech kožený baťůžek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku se třemi zípky, lepící se na holém těle. Bez větších problémů jsme se vydrápali na kopec nad Tejnem, profrčeli kolem Kálalova mlejna a před Březnicí jsme zvolili zkratku přes letiště. Ind. Martin (kdo nezná tento titul, ať se koukne na doremi s panem Perglem a Kudrnáčem) namítal, že jestli si chceme rozmlátit kola, tak jedeme správnou cestou, ale zkratka je zkratka. Cesta byla nakonec lepší, než jsme čekali. Mezi tím, co sme fotili nějakou krávu s jejím barákem, nám Mr. Činel ujel. S vidinou oroseného půllitru piva se mu zatmělo před očima, nasadil k trháku a byl pryč. Zbylé družstvo bratrů sokolíků si jelo brudžitempem až do Sudoměřic u Bechyně.

Nádherný pohled nás uvítal. Nad vchodem se majestátně tyčily chrliče ve tvaru hlav sokolů a nad nimi nápis SOKOLOVNA. Pawev si již ve stínu pod fíky vychutnával třetí kousek a tak sme šoupli kola do stojanu, kterej byl ušitej na míru pro pětičlenej mančaft a zasedli ke kulatému stolu. Propuklo obžerství, jaká TdB nepamatuje. Na stůl se nosily česnečky pro vinopijce, ďábelský topínky pro ďábelský loutky, klobásky bez cholesterolu, ozářený hermelíni pro topiče z Temelína, kuřecí salátky pro ochutnávače nestřežených chvilek a jako moučník langusty pro všechny nebo to byly langoše? Vše jsme řádně zapíjeli Plzeňským pivem a prokládali řitkým (čti řídkým) humorem. Probrali jsme vliv sojových bobů podávaných v dětství na velikost přirození. Zavzpomínali jsme si na styl Brodinová a zjistili, že otonell muškát se vyrábí z mušek. Brudgi vysvětloval princip triku, jak využít bodnutí vosy do břicha k zamaskování pivase. Mezi plodnou debatou sokolík Martin neustále otravoval…“Vyfoť mě takhle a takhle a ještě takhle“ Nakonec sme mu pár fotek alá Tono Stano udělat museli, aby měl co ukazovat na příštích sletech. Standa upozornil našeho tvůrce webových stránek, že se nejspíš zaseklo počítadlo příchodů na naše stránky TdB. Já sem ho upozornil, že již od konce července sem nebyl na netu a mých 10- 150 přístupů denně na stránky TdB se musí někde projevit. Takže je vše v naprostém pořádku.

Sedělo se hezky a dlouho, ale peníze docházely, tak jsme se rozhodli opustit slet v Sudoměřicích. Se slovy zdar a nazdar jsme vyrazili k domovu. Jenže když máte sebou Sameťáčka již s mírnou hladinkou v krvi, tak si můžete být jisti, že se domu jen tak rychle nedostanete. Popojeli sme asi 100 metrů a Pawev už volal „ pitstooop pitstooop“ . To sme ještě ustáli, ale po dalších 200 metrech se k Mr. Činelovi připojili Brudgiani a Standa a takový přesile se ubránit nedá. A jelo se do Zářečí, kde sme dali jednoho pivíska a stoletý tyčky k tomu a pokračovali v cestě. Kdo by měl strach, že to byl pitstop poslední nemá důvod k obavám. Pawev se stará o náš pitnej režim opravdu s láskou. Projíždíme Nuzice, Pavew škemrá o kraťoulinkou pivopauzičku. Nehneme ani brvou a nezastavujeme. Projíždíme Netěchovice a Pawev zahlíd otevřenou hospodu a začal argumentovat: „Tady maji strašně málo otevřeno, toho se musí využít! To by byl hřích nedat si jedno!“ (poznámka autora: mají otevřeno každý den kromě pondělí a čtvrtka). Již bez odporu jsme počkali až Pawev a Topič temelínský doplní palivo v podobě jednoho malýho a zamířili sme k domovu. Cestu sme zakončili Fotkou s Temelínem. Na příštím sletu Zdar a Nazdar.

Anál TDB zanesl tímto Dochtor.

Závěrečné hodnocení

Cesta tam : Méně náročná než se zdálo, zkratka komfortnější než se předpokládalo.
Hospoda: Eňoňůňo!
TV: Vypnutá, na terásce dokonce nebyla vůbec!
Sumasumárum: Špica!!! Bratři sokolové, bravo! Hip hip hurá!



Otázky a otazníky

Je v Béžerovicích hospoda?
Zastavíme někdy v hospodě v Nuzicích?
Proč si Standa nedal jednohupky?
Skutečně už dnes nikdo nemá doma červený trenýrky?



Bonusy



11 odpovědí na “Sudoměřice u Bechyně – Sokolovna”

  1. Výborná hospůdka. Ale s Regentem byla ještě lepší! Ten Gambrihnus se za pár let rozleze snad všude! A co potom …

    PS: Jinak díky za výborné popisy Vaších zajímavých výletů!

  2. Hola, nahoře v Sudo změnila hospoda provozovatele – změna k lepšímu. Maj tam Gambrinus 10 a mňam-mňam 12 (za 19,—:…..:o) a taky Kozel 11 za 16,–. Zejména tu 12 doporučuju, je vynikající. Taky jsme tam dali super pálivý Katův šleh za 40,–

  3. teda, my jsme se v sobotu nechali pěkně zlákat a zjistili jsme, že o kaťáku si v sokolovně můžem maximálně tak nechat zdát, protože od půlky srpna změnila opět majitele, a tak v nabídce jídel figuruje kromě chipsů jen tlačenka a utopenec :( ale maj tam birella ;)

  4. Haló haló, všem co se pomalu probouzí ze zimního spánku, objevila se nám nová lokace, jen kousek za Sudoměřicema! Modří již vědí, ostatní záhy zjistí, že se jedná o Bechyňskou Smoleč! :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.