Žimutice – Pohostinství Žimutice

Legenda praví

Nejkratší cesta z Týna do Žimutic je přes Smilovice, Bečice, Hartmanice a Hrušov…Je tam super komoušská hospa!

První dojem

Není to nějak daleko?

Report

Poměrně dlouhou výluku v systematickém probádávání pivních skanzenů vltavotýnska jsme se rozhodli rychle dohonit a tak jsme se ocitli podruhé v tom samém týdnu na startu etapy TdB.

V půl páté sraz, díky Karlovi vyrážíme v pět :)
Nabíráme směr Bečice, ale aby to nebylo tak jednoduché, tak to berem přes Smilovice. Jedeme v tradiční formaci: Panker v čele, Mautin se ho drží zubynechty, Pavew s odstupem sleduje a dává pozor abychom neujeli Kakájovi.

V Bečicích jsme byli raz dva. Jenže fíha, otevřeno až od 19:00. Nepropadáme panice a vracíme se kousek z5, k rozcestí, kde ukazatel hlásí Hartmanice 5Km, neváháme ani minutku a tradá. Bruggi se trošku obával, že pojedeme do kopce, tak mu Chrómajzl zkušeně vysvětlil, že: „kde by se tam jako vzal kopec? Každý přece ví, že je to po rovině..“. Cesta se celou dobu táhla do kopce jak smrad a tak jsme si udělali několik pauziček, kde jsme stihnuli okoštovat třešně, zapózovat na balíku slámy a zanadávat si na kreténa v novém Golfu co nás málem přejel. Po příjezdu do Hartmanic se ptáme jednoho z členů místního motocyklového gangu kde že je tu knajpa. Odpovědí se nám dostalo toliko, že „Hospoda je támhle vedle kostela ale otevřeno je až od sedmi, ale pro jistotu zkuste zaklepat.“ Ani v tomto případě při nás štěstí nestálo – v Hartmanicích otevřeno až od 19:00.

Pouze jsme si našli trochu času na nafocení pár foteček před hospodou a pak jsme zas vyrazili o dům dál, lépe řečeno o hospodu dál. Mimochodem, neni horší pohled, než na pípu, ke které se nemůžete dostat.

Další nápad – Žimutice. Volíme nejkratší cestu přes Hrušov, malebnou to vísku. Po neuvěřitelných 25ti kilometrech se nacházíme konečně u otevřené hospody, na okraji Žimutic. Vrháme se dovnitř a promptně objednáváme 4 pivka. Po té co jsme se rozkoukali a spatřili tabuli s denním menu, snažili jsme se objednat něco na zub. Bohužel kuchařka chyběla. Tož jsme začali plenit regál s brambůrkami a tyčkami (neměly tlustý dlouhý, pouze tenké krátké a navíc málo slané) . Vše za lidové ceny. I kulábru se nám zachtělo a tak jsme si párkrát šťouchli. Naštěstí pro nás strádající, se vrátila kucharerin a my mohli sobě chutnou krmi objednati. Já s Kadlíkem jsme si dali „zapeč. br. se sýrem“ a Pajda Kernerů si dal „nudle s mákem“, což potvrzuje i naše foto. Nevím jak nudle ale brambůrky byly světový a za 44Kč jich bylo požehnaně. Přísun piva byl konstantní, nepřerušovaný a proto bylo třeba se včas ohlásit, že již další nechceme – a tak to má být.

Zaplatili jsme a hurá k domovu, naštěstí jsme se už nevraceli stejnou cestou, nýbrž tou nejkratší. Opět jsme si to střihnuli zkratkou přes Předčice a kolem „otáčka“ rovnou do Vinotéky, ale to už jinde jsme, to je jiná vesnice…

Anál TDB zanesl tímto Pájkí. (Otto von Gipfel)

Závěrečné hodnocení

Cesta: Náročná, ale pro nás brnkačka.
Hospoda: Moc krásy nepobrala (komunistický funkcionalismus), zato nabízenými službami a nízkými cenami oplývala.
TV: Zapnutá, ale nijak zvlášť nerušila.
Sumasumárum: Dobrá volba!!!

Otázky a otazniky

Pěstuje hostinský ve svých vousech včály?
Umí kuchařka zahrát něco od metalliky?
Je Kerner opravdu kaskadér, nebo jenom „divnej kluk“?
Byl ten kretén v tom golfu teta, nebo strejda?
Je to do Žimutic opravdu tak daleko?

Bonusy

Tagy:

2 odpovědí u “Žimutice – Pohostinství Žimutice”

  1. Der Kaska dér 20.07.2004 v 10:38 #

    Jsem KASKADÉR!!! Ale doma to děti nezkoušejte!

  2. S.I.R. 30.07.2004 v 18:14 #

    Olaaa, to je hukot! Bohatyr

Přidat komentář

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.