Legenda praví

Rousnice 10 ks za 45,- českých

První dojem

Hele, Kremole!! To je žrádla na takovej kempík..

Report

Atos – AutoCamp Jehnědno

Tak pěkně popořádku. Momentálně nejsem v Praze moc často a trávím čas se sbíječkou v ruce na chalupě při budování svého „amerického snu“ a po práci mám čas a chuť zažít nějakou legraci a odreagovat se. Takže volám Klimasovi : „TéDéBé ty Woeéé, jedéémmm“. Ten nikdy neodmítá jízdy a domlouváme se po šesté u něj.

Napapanej jedu k němu a srážíme se u Nového mostu, bere s sebou Kodíse (Martin Kodadů – the guest). Tak kam pojedem? Martin navrhuje směr Dříteň, ale nakonec kluci poslechnou mě a vydáváme se do Údraže. Hned v prvním kopci zjišťuju (strašná zkratka přes bejvalou Nodžiho chatu na Vltavín), že Kodís má našlápnuto a že proti němu pojedu jako Trabant za Porsche. Vše se potvrdilo v kopci do Neznašova, kde nám ujel o cca ¾ kopce, v tom nám také volal Standa borec, že má ještě práci, ale možná se staví. Cesta do Albrechtic proběhla v poklidu, zde jsme si odpustili malinovku, dyť je to do Údraže jen kousíček.

Poslední paprsky slunce mě donutily urychleně vyzkoušet téměř sto let starý měchový velkoformátový deskáč. Kluci se při tom královsky bavili, ale taky byli zvědaví a tahali ze mě rozumy. Další štreka nás zavedla k nádherné ukázkové letecké formaci asi miliónů malých ptáčků, kteří předvedli nádherné formace v zapadajícím slunci, v jejich peří se odráželo poslední zlato ze zapadajícího slunce, prostě nádhera co Vám budu povídat. A konečně Údraž, ale ouha ono je zavřeno kvůli dovolené, která jim končí zítra, kluci tedy prohledávají své elektronické navaděče GPS, bude to kemp Údraž či kemp Jehnědno. Bé je správně, po konzultaci s aboriginkou (maj jen do šesti klucí), nemusíme podstoupit šlapání tam a do kopce zpět. Tak tedy na Jehnědno Vávro! Šlapy šlap a jsme v cíli, rozhodně neopomínáme navštívit hospodského Vencu v Jehnědnu. Velice dobře nás zná (Kecku nejlépe), dáváme pivko/limču a zjišťujeme co je nového, jak se daří atd.

Dozvídáme se, že bude 26. září 2009 posvícení a domlouváme husičku pečenou a holčičku svlečenou. No prostě atmosféra, skvělý pan hospodský, zkrátka vesnická putyka jako z pohádky. Skoro bysme tam začali chlastat, ale velitel Klimas zavelel směr kemp, že takhle bysme to nikam nedojeli. Se slzou v oku platím. Poté nasedáme na oře a v klidu doplachtíme z kopečka do kempíku, spousta aut, stovky šnečích domečků a na konci dřevěná budka vyrobená svépomocí při letní svazarmovské/pionýrské akci „Z“et (brigádě) (dnes se tomu říká dobrovolnická služba).

Zasedáme za stůl a poroučíme dobrůtky, jídlo, pití. Musím říct nevídaná nabídka na kempík – od rousnic přes Kremrole (moje babička říká Kremole) až po tláču, vše si můžete prohlédnout na fotkách. Dávám tláču, na poslední návštěvě pana doktora sem dostal pochvalu jak krásný mám cholesterol, tak si dávám abych nezkolaboval při příliš nízké hladině :D. Též přicházejí, jmenuji alespoň něco – Kremole, topinka s česnekem, panáky, pivase a začíná bejt veseleji. Kodís začíná pít pivo, které mu normálně nechutná a stěžuje si na zimu, tak si objednává místo chybějící mikiny další rundu. Přes veškerou snahu to úplně nezabírá a při pomyšlení na cestu z5 Kodís vymýšlí nouzové rukávy z potravinové fólie apod..

Pak se pokoušíme volat Standu borce aby nám pomohl. Citujeme Rychlonožkovo přemlouvání „Stando, přivez mi svetr, klidně JETEj, nebo zmrznu..“ Pak nastává akademicka debata o Ouzu vs Žitná, kde mi Kodís nevěří že to chutná naprosto stejně a tak objednáváme a dostavují se slova: „to chutná jako moje dvanáctiletý Ouzo“. Jo jo to je dobrý je v tom cítit to divoký Řecký moře :-). Následuje luxusní stínová umělecká performenc s bajkem nad hlavou, pod taktovkou kasárenského medžika. Rychlonožkovi je zima a objednává teplý svetr (rozuměj RUM) a český ouzíčko, který teď lejem a kdo ne neni frikulín z TdB. Po hodině přijíždí Standa borec perfektně osprchován s konstatováním (ze vzdálonosti 2m od nás) ty vole z Vás to táhne. Nemáš se tak dlouho sprchovat, už jsou poslední objednávky, že pane vrchní, škyt :-), ty jeden Standíku. Kluci se neviděli snad od základky. To bylo slz nad šťastným shledáním v autocampu v lese.. Dávám ještě pivečko a vedem nezávaznou konverzaci, která vyústí v pevné rozhodnutí odjezdu, je pozdě a komitét je společensky unavena (velice). I Klimonádička dopíjí druhou!! klimonádičku.

Překecávám Standu aby mě vzal autem (další Kodísovo sportovní výkon bych nepřežil). Klukům svítíme autem na cestu autem do Albrechtic, kde kontrolujem hospodu U králů zda je vše OK a nacházíme vše v naprostém pořádku, macatá, prsatá paní hospodská nám oznamuje, že už mají zavřeno. To je i vidět z pohybu, kterým se rozhodli poslední odcházející štamgasti dobloudit až domů. „Že se tak hezky usmíváte, tak já vám ještě jedno natočím“. „A kafčo by nebylo?“ žadoní ještě Kodís. „Ale to mám vzadu“, snaží se hostinská záludně využít Kodísovy potizimní rumové úpravy. Ten se všech nenechá zlákat těmi kyprými vnady a zůstává s námi venku (a radši dělá, že tam není). Zhodnocujem akci, dopíjíme a vydáváme se na cestu do svých domovů. Nutno říci, že Brůdži ostudně na korbě Standovo speciálu, no fuj! Černý puntík Karlíku. Slečínko.. 😉

Jestli jste kdy chtěli vidět, jak se Kluk od kasáren trápí na kole, měli jste jedinečnou možnost! Možná si měl letos od zimy udělat čas na více než jen necelých cca 150 km..

Zápisky z cest:

Před čůráním hledám místo abych nechcal někomu u chatky a ptám se na celou hospodu.
„Kde se tady močí?“ – Aboriginec : „Tam mám karavan, tam ne!!!“ – A najednou řev z hospody: „To ho máš tak dlouhýho, že se bojíš aby ti ho nikdo neviděl?“

Při povídání o mazání řetězů kol:
„Tyvole namažeme to tou topinkou s česnekem, ta má voleje..“

Brůdži při prohlížení nabídky s jídlem:
„Rousnice 10 ks za 45. co to je, to si dám!“ „woe, to si dej, smažený jsou nejlepší ;)“

Hospodský kecy:
„Ty vole já snad dneska chcípnu“ – reakce : „Kéž bys dnes chcípnul“
„Hovnousku to by ses divil kdo tě dnes platí“
„O někom si myslíš že je idiot a si kretén …“
„To je Šebrle ty Tatare“
Na nás : „Hele jestli tady hledáte nějaký blbce, tak tady je nenajdete“
„Žádnej čaj mu nedávej, dej mu Trenčanskej, ten má 80% alkoholu“ – naše reakce : „Máte ho tady?“ – odpověď „Neeeeeeeeeeeeee“
„Tomáši je u nás zvykem, že by si slintal na Lidi?“ – odpověď „Jo. Já jo..“ – nevěřícné kroucení hlavou se slovy: „To vole von oslintá celou hospodu.“

Při placení
„Jestli nechtěj zaplatit, vem jim kola!“

zapsal: Brůdži řečený slečínka

Závěrečné hodnocení

Velké plus : Panáky 0,5 né šizenejch 0,4
Kluk s holkou co obsluhujou dělaj tu práci na výbornou, takhle to má bejt.

Příjemnej kempík se spoustou žrádla, dobrým pitím, rychlou a příjemnou obsluhou.

Aboriginci jsou zde vtipní 😉



Otázky a otazníky

– Pojede TdB na posvícení za Zdendou do Jehnědna?
– Je lepší držet tužku nebo lopatu?
– Slintá Tomáš opravdu na všechny hosty?
– Je jako opravdu ta rousnice k jídlu?

Tyto a otázky jiných světů musí na příští revizi vyřešit záhadolog Pawev *Arthur sí Vrchota
(dnes chyběl)

*Nemá cokoliv společného s kolem Kecky



Bonusy

Jako bonus si můžete dát výborné Kremole, fajnšmekři a vyznavači východoasijské cusine sáhnou patrně po rousnicích za příjemných 45.



6 odpovědí na “Atos – AutoCamp Jehnědno”

  1. :canthear Já ti dám ty jeden plantážníku slečinku! Celej den odpočívá v sáčku na prdeli v práci a pak se diví když si vyrazí na kolečku fresh, že sem unavenej když sem celej tejden lítal na chalupě se sbíječkou na štaflích!!!! :fy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.