Začalo to nenápadně, jako všechny velké akce. Ospalé odpoledne, vedro, že by jeden pad.
Tajné eso z rukávu
Odjížděli jsme tehdá po zdařilé repetitivní inspekci Ratajů. Zdálo se, že protentokrát je vše za námi, že nás čeká pouze cesta domů v záři zapadajícího slunce, ale chyba lávky. Klimas odčinil své zaváhání z Hvožďan a vytáhl z rukávu svého dresu eso, jak z učebnice. Prý je tady kousek v Srlíně další hospoda a měla by být otevřená. My: „Kde že je je ta hospoda?“
Po zralé úvaze jsme zvolili pokračování, protože, kdy jindy se nám podaří vyjet a když už
vyjedeme, tak kdy to bude tímto směrem a takhle daleko? A když už to bude tímto směrem a takto daleko, bude zrovna hodina syrael, kdy elementálové jsou nakloněni a hospody otevřeny?
Chytili jsme příležitost tak říkajíc za pačesy. Další tři kilásky a voilà, je tu Srlín.
Na příjezdu vás uvítá tvrz a starý mlýn lomeno pivovar, nic z toho už nefunguje, ale co funguje je hospoda U Čendy a to je hlavní a kolostav tu mají taky.
Srlínské sauny a komnata tajemství
Před hospodou popíjí místní honorace. Říkám si, co že nejsou v hospodě? Vzápětí se mi
dostává odpovědi. Za přechodovou komorou, rozuměj dvojitými dveřmi, se nachází fajnové
doupátko. Venku letních podvečerních 25, uvnitř tak 30. Na každé nedůsledně dovřené dveře je rázem upozorněno, aby ani stupínek ven neutekl. Hospoda vkusně vyzdobena, jak se na vesnickou knajpu sluší a patří. Hasičské trofeje, nástěnná tepisérie Fruko Schluz s plachtenicí navozující pocit dobrodružných výprav. Na zdi kalendář s miss srpen rovněž navozuje pocit něčeho vzdáleného a nedosažitelného.
Hostinský Čenda (odvozeno od příjmení), má rád teplíčko, ale když mu ho nikdo neruší, tak je fajn. Při čepování piva jsme s ním pokecali. Prý je velitel hasičů. Štamgasta tam taky má, takže všechno v pořádku. Týpek má venku luxusní závodku, co svítí do nebe, když teda funguje dynamo. Jezdí prý na něm pouze do hospody. Z hospody používá kolo spíš jako chodítko.
Humorná vsuvka: Jdu ven s pivem, nečumim a mířím ke dveřím. Sahám po klice. Čenda pohotově a přísně křikne: „Tam ne!“. Na dveřích cedule Private box. „Co tam je?“ „Tam je moje ložnice..“ Nechci vidět, co se za těmi dveřmi skrývá. Rychle nabírám správný směr. O metr vedle je přechodová komora, která míří ven.
Družba s místní honorací
Venku jsme pokecali s místní smetánkou. Fajn lidi, hned jsme našli společnou řeč. U dvou pivek jsme probrali úplně všechno včetně života na vesnici a místních reálií. Dozvěděli jsme se, že v prdeli a v Tejně je stejně, no a končili jsme tím, že jsme si navzájem ukazovali jizvy, které nám způsobilo za komančů všudypřítomné, dnes již vzácné kolo značky BMX. Viz obrazová příloha.
Na zvídavou otázku, kdo byl z místních v privátním boxu se nám dostává překvapivé odpovědi. „Všichni“. Dál se v tom nešťouráme.
Noční přesun a bechyňská QR past
Čas se nachýlil, slunce zapadlo za obzor a nás čekala odvrácená tvář dlouhých etap a to noční přesun domů. Mohlo by se zdát se s klesající teplotou bude potřeba pití piva klesat, ale chyba lávky. Už při průjezdu Senožaty se nám začal lepit jazyk na patro. Kapesný nám sice došlo, ale Karel nám neochvějně tvrdil, že v kulturáku v Bechyni berou QR kódy. No co si budem, ve dveřích nás uvítaly 2 slovy dvě cedule, bereme pouze hotovost. Tak nic, fičíme dál.
Nuzický pitstop u perníkové chaloupky
Světýlko naděje nám svitlo v Nuzicích. Jak perníková chaloupka na nás pomrkávala hospoda u cesty. Martin, že prej ještě na tři malý vyškrábne. Jak řekli, tak udělali, pivko jsme dali, koukli na Spartu, jak dostává kotel. Martin zaplatil a přihodil dýško 25%. Karel ale pohotově a rozšafně navýšil na 40%. Teda z Martinovo. Všimli jsme si, že když to není z jeho kapsy, je vždy velmi dobrý a štědrý člověk! Teď už jen kousek a jsme doma.
Netěchovické déjà vu s Karlovou mincovní fontánou
Ba ne, nejsme. V Netěchovicích nás čekalo déjà vu. Pouze s tím rozdílem, že okýnko bylo otevřené. Jenže korunky došly. To jsme si tedy mysleli, než Karel vysypal na parapet z peněženky drobný, jejichž nominální hodnota byla nejméně dvě kila. Pivko tedy bylo a jelikož platil Karel, tak dýško nepřesáho 0%. Jinými slovy, nedal ani korunu. Tak.
Máme ze sebou etapu, která byla v mnohém výjimečná. Nepřekonali jsme sice asi žádné
rekordy, ale celkový dojem je 10/10. Pouze se teď nemůžu rozhodnout, jestli to byla
opakovačka z Ratají plus bonus Srlín, nebo naopak. Ale koho to zajímá…
Zapsal Pavew
