Legenda praví

Nevím, co praví legenda, ale Brůdži má v hospodě sekeru, tak to jedeme srovnat… a nebo zaseknout novou.

První dojem

Neuvěřitelný, před hospodou kola, hospoda otevřená! Po lock-downu neuvěřitelný..

Report

Dolní Bukovsko – Bukovar

Dne 10.6.2021 mě cinknula zpráva na mobilu…“dnes TdB do pivovárku Bukovar“… je to už nějaký ten pátek co jsem se jako host zúčastnil TdB a to shodou náhod také do Bukovska i když minule Horního a však cestou zpět i Dolního. Takže jak prohlásil Klimas … „jsem holt Horňák i Dolňák a pravděpodobně specialista na Bukovsko“. Nemohl jsem tedy v tom kluky nechat samotné, a tak jsem se sešli v silné sestavě celých tří kusů Elvis, Klimas a Brůdži. Sraz byl v 16:30 u Brůdžiho „doma“. Jenže v tom byl ten háček, jelikož mezi Podskalím a Artem není cesta dlouhá a nikdo přesně neví kde je zrovna Brůdžiho domov. Ano, jak někteří správně hádáte, tak správná odpověď je, že nacházíme Brůdžiho v Artu, jak si dává startovací chmelový mok.

Kolem 17:00 se nám tedy nakonec daří vyrazit. Ještě upozorňujeme Brůdžiho na celkem měkké zadní pneu, ale prý to nevadí a jede se dál. Asi se chystal, že pojedeme do pouště a tak podhustil pneu“.

Teplota je na začátku etapy spíše vyšší a tak hned v Hněvkovicích padá návrh na to, zdali neotestujeme „koupaliště“ v učilišti. Upozorňuji, že kvality vody nebude po deštích z minulého týdne valná, to však kluky neodradilo a vyrážíme do areálu na průzkum. Voda v barvě kakaa a nevalné vůně ovšem přilákala pouze jednoho místního rybáře, nás však odradila a pokračujeme dále. Oznamuji, že před Horejškou je ještě jeden rybníček, kde to by to mohlo být lepší, a tak je další zastávka stanovena. Po příjezdu k rybníčku opravdu shledáváme kvalitu vodu uspokojující, ovšem odhodlání se namáčet už je menší. Takže vydechnout a jede se dál, zkratkou přes les.

Již od Hněvkovic stoupáme, a tak bylo jenom otázkou času, než tato otázka zazní a je to tady …Brůdži udýchaně zvolá…“Proč je to do Dolního Bukovska fůůrt do kopce?“ No, odpovědi se mu nedostává, a tak funíme dále. (432 m na 22 km) Jazyk mámě na vestě a do Bukovaru ještě kus cesty, a tak provádíme zastávku u studánky. Brůdži s Klimasem si dávají plnými doušky, já nejsem až tak žízniv abych se vrhl na tento jistě kvalitní lesní pramen podporující kvalitu zažívání. Ještě, než se znovu rozjedeme, tak Brůdži furt něco datluje do telefonu, „jelikož má prý všechny asistentky těhotný, a tak si dělá sekretářku sám“.
Po cestě probíhá standardní pomluva členů TdB, kteří se zrovna neúčastní (tak příště radši dvakrát neúčast zvažte).

Pivew si koupil lehký kolo, aby mu neurvalo skobičku na zdi, kde jen tak visí.
Jelikož už stejně skoro nikde neberou hotovost, tak Standa změnil práci, aby už hotovost nemusel držet.“…

Ale dost drbů, jelikož už jen poslední 2-3 km zkratkou, která se nakonec neukázala být zkratkou a dorážíme na místo cílové a zasloužené: Jihočeský Minipivovar Bukovar. Zabíráme jediné suché venkovní sezení s cedulkou RESERVE, jelikož během naší cesty prošla přes Bukovsko menší přeprška. Tak a hurá pro pivo! Co pak je dnes na čepu? Píp je zde sice pět, ovšem několik z nich se nechvalně chlubí cedulkou VYPRODÁNO a u některých ještě tento stav nebyl aktualizován. Na baru tedy zjišťujeme, že si máme dát 12° Ležák. 5,2 % alk., IBU 36. Dáme tedy na doporučení a odebíráme se pod slunečníky ven. Brůdži ještě zjišťuje, jestli by nebylo něco k jídlo. Dozvídáme se, že by byla pizza, brambůrky, soletky a prej nic jinýho…volíme tedy brambůrky.


První pivo v nám mizí rychle, a dokonce i král větráků nezůstává pozadu. Jelikož jsme přijeli cca půl hodinky před oficiální zavíračkou, tak máme trochu obavy, zdali nebudeme brzy vyzváni k zaplacení. Avšak opak je pravdou. Po chvilce se začínají trousit místní a i mladý pan sládek si na nás udělal čas a zaskočil na kus řeči. Dozvídáme se, že pátky jsou tu prý slabý, ale čtvrtky a soboty to je jiná. Poté, ale skoro v půlce věty odbíhá, že musí koupit chleba, než mu zavře večerka. Zde jsme měli pojmout podezření, ale o tom až za chvilku.
Popíjíme tedy dále, dokonce dostáváme i vzorek 0,2 l 11° ALE Belgického typu, který tedy ještě musí prý tři týdny ležet. Hospůdka se mezitím příjemně naplnila, dokonce 9 kol evidujeme kolem zařízení. Dáváme se lehce do hovoru s místníma na téma, jak to může být do Dolního Bukovska do kopce a oni na to, že je to tady taková jejich slovy „parovina“. Brůdži zjišťuje, zdali by mu nepřipravili pivo do jeho vlastních 15l soudků načeš se od místních dozvídá, že „ať klidně přijde a že mu dají do konvičky nebo i kropáče“. Klimas zatím testuje servírku, zdali ví, co má symbolizovat logo pivovaru. Servírka po chvilce hloubání říká, že to musí být určitě něco se Slávií a s těmito slovy odbíhá pro další pivo. Mezitím jsme se od sládka dozvěděli, že logo představuje moderní pětilistou růži, ale to Klimase jen utvrzuje v tom, že když servírka prochází okolo, tak říká „měla jste naprostou pravdu, je to něco se Slávií“. My jsme v tom rozpoznali Béčko, ale každý, jak vidíte si to může vyložit po svém.
Najednou se k nám začaly linout libé vůně a neuvěříte co… „místňáci si žerou krknu!“, holt nám to před tím mělo dojít, když šel domácí pro chleba…

No hodiny plynuly, teplota klesala a začínalo se šeřit. Nejvyšší čas zaplatit, prohodit s místníma posledních pár slov, nasadit čelovky, nažhavit baterky, šlápnout do pedálů a vyrazit směrem k domovu.

No, úplně přímou cestou přece jet nechceme a tak to bereme přes Modrou Hůrku, kde nám Klimas (znalec místních realit) ukazuje zrekonstruovaný zámek na prodej. „Opravdu nechceme koupit zámek?“ Brůdži ještě okukuje místní lokál, který je prý normálně otevřen pouze po nedělním kostele a hle, dveře jsou pootevřeny a uvnitř panuje evidentně dobrá nálada. O cizáky ovšem není evidentní zájem a tak šlápneme do pedálů a jede se dál. Cesta zpět je naštěstí více méně z kopce a tak dorážíme zpět v solidním čase odpovídajícím četnosti TdB etap za poslední dobu. Brůdži se odpojuje „doma“, tedy v Artu a zbytek se přesouvá zpět do svým domovů vstřebat zážitky z právě dokončené etapy TdB.

Zapsal Elvis


Dovětek

Dlužno dodat, že Lesní víly se Elvisovi za pohrdavost pomstily a tak druhý den zrána trpěl mírným Alvei pufluvium, neboli řídkostí. A možná právě zde hledejme původ přezdívky Alvei [Elvis] ?

Závěrečné hodnocení

Příjemný personál je nadevše, zastavit se tady a ochutnat co mají zrovna navařeno tedy můžeme s klidným srdcem doporučit. 



Otázky a otazníky

Co tam proboha mají s tou Slávií? :D
Jak může člověk do DOLNÍHO Bukovska “natočit” převýšení 432 metrů??
Uvidíme někdy na etapě Pavewovo nový kolo?
Uvidíme někdy na etapě Kecky nový kolo? Má vůbec nový, nebo je to jenom kecka?
Uvidíme někdy na etapě Standovo nový kolo?
Uvidíme někdy na etapě Nod-Gho nový kolo?
Pojedeme někdy na etapu konečně na starým kole??

Kam se poděla naše virtuální mapa hospod?? Problém tohohle internetu je prostě ten, že vůbec není designovaný na obdobné extrémní závody o tolika etapách.. *Aktualizováno: mapa prostě muší bejt, došmudlána opět nová.. 



Bonusy

Jako bonus jsme dostali dvě pivíčka 0,2 na okoštování. Ještě bylo mlaďoučký, možná proto na nás až moc slaďoučký.



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Upozornit emailem na navazující komentáře. Můžete se též přihlásit k odběru bez omentování.